Myslíte si, že jste chytřejší než všichni okolo? Přesvědčte se, že to tak skutečně je

Nová studie naznačuje, že sarkasmus může podporovat tvůrčí myšlení a že zároveň vyžaduje značnou mozkovou sílu. Profesorka Francesca Gino, jedna z autorek studie, vysvětluje: „Pro vytvoření nebo dekódování sarkasmu musí vyslovatelé i příjemci sarkasmu překonat rozpor, tedy psychologickou vzdálenost, mezi doslovným a skutečným významem sarkastických výrazů. Jedná se o proces, který aktivuje abstrakcí, - a ta podporuje kreativní myšlení.“

To, že mluvíte více než jedním jazykem, může podle vědců zpomalit onemocnění jako je Alzheimerova choroba a demence. Navíc to může ovlivnit vývoj vašeho mozku a také jeho efektivitu – díky čemuž se vaše mysl bystří. I to je jedním z ukazatelů inteligence.

Nejstarší děti vykazují v IQ testech mírně vyšší skóre než mladší sourozenci, ukázala jedna z vědeckých studií. Zdá se však, že to není dáno geneticky, spíše to souvisí s rodinným prostředím. Přesto, pokud jste ze sourozenců nejstarší, máte dobré předpoklady k tomu být inteligentní.

Dalším ukazatelem je ruka, kterou píšete. Přestože leváci tvoří asi jen 10 procent populace, studie ukázaly, že levorucí lidé mohou výrazně vynikat. Bylo prokázáno, že leváci mají mírně lepší kognitivní schopnosti než průměrný člověk.

Být vtipný je také evoluční výhoda. Nevěříte? Vědci poukazují na to, že lidé jsou sociálně založený druh. A legační lidé jsou obecně považováni za atraktivnější. A pokud jste vtipní, znamená to, že máte silné abstraktní uvažování nebo verbální inteligenci, a díky tomu pravděpodobně budete chytřejší než ostatní.

Vtip je v podstatě jen hledání zvratu v disociaci nebo nesouladu a spojování dvou bodů, které se k sobě navzájem podivně hodí. Smích pak uvolňuje endorfiny a navíc jistou roli hraje i navázání spojení s ostatními. V podstatně nastane moment, který by se dal nazvat „oba jsme to pochopili“.

Podle Sokrata spočívá lidská moudrost i v tom, že si je člověk vědom své neznalosti. V podstatě tak vystihl princip Dunning-Krugerova efektu. Jde o kognitivní zkreslení, která tvrdí, že míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. Lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, avšak mají naopak tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnávání s ostatními. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky mírně podceňují. V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních.

Pokud jste ochotni hledat a přiznat vlastní chyby a pak je změnit, spíše než tvrdohlavě věřit, že máte pravdu, jste pravděpodobně chytřejší než ostatní.

Témata:  lidé,  mozek