Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V těle máme dva mozky, zjistili vědci. Neuvěříte, k čemu slouží ten druhý

Mozek, ilustrační foto
Mozek, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Sydney - Napadlo vás někdy, jak je možné, že vám kručí v břiše, když žaludek nemá žádné nervy? Jak lidské tělo pozná nutkání na stolici, když ani střeva neobsahují nervy? Jak je možné, že celý proces trávicího traktu funguje tak perfektně, jako žádný jiný? Vědci na tyto otázky konečně našli odpověď, která je zaskočila. V těle podle nich nemáme jeden mozek, ale dva.

Vědci zkoumali, na jakém principu je založeno fungování enterické nervové soustavy, která řídí pohyb v trávicím traktu a ve střevech. Tento systém je totiž nezávislý na fungování našeho mozku, přesto je propracovaný a z biologického hlediska velmi složitý.

K jejich překvapení zjistili, že celý systém je ve skutečnosti jeden orgán s vlastním kompletním nervovým systémem, který může fungovat nezávisle na mozku nebo míše. Zodpovídá za úplné vyčištění tenkého střeva, odsun zbytků zbytky do střeva tlustého vyvolává jak pocit hladu, tak nutkání na stolici.

"Záhadou gastrointestinálního traktu bylo, jak takové množství enterální neuronů uvnitř střeva dostane tento orgán do pohybu," řekl serveru Science Alert člen výzkumného týmu vědců z Flindersovy univerzity  Nick Spencer.

Aby bylo možné pochopit princip těchto mechanismů, jeho tým zkoumal střeva myší, která obsahují 400 tisíc individuálních neuronů. S použitím nejmodernější zobrazovací technologie a elektrodami pro měření elektrických impulsů vědci zjistili přítomnost rytmického elektrického pulzování ve střevech pozorovaných hlodavců. Toto pulzování vytvářelo kontrakce a pomáhalo rozhýbat střeva, čímž se obsah posouval dál.

Odborníci tak zjistili, že vyprazdňování funguje na principu pulzování elektrických vln, které jsou synchronizované a pomáhají střevu vypudit z těla obsah ven. A celý tento systém řídí vlastní neuronová síť přezdívaná druhý mozek.

Nikdy dříve nebyl tento model neuronální aktivity v periferní nervové soustavě savců takto detailně popsán. Vědci si proto slibují, že by jejich poznatky mohly pomoci při léčbě rakoviny střev. Doufají, že když je nyní známo, jak funkce ENS funguje ve zdravých podmínkách, mohou být lépe sledovány některé dysfunkce neuronů tlustého střeva. 

Témata:  lidé vědci mozek

Související

Aktuálně se děje

5. února 2026 21:58

Do Česka dorazil saharský prach. Auta i okna barví do hněda

Nad Českou republikou se v těchto hodinách nachází zvýšené množství saharského prachu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se tento jemný písek původem z Afriky neomezuje pouze na vyšší vrstvy atmosféry, ale kvůli srážkám se dostává i přímo na zemský povrch. Lidé tak mohou pozorovat podivně zaprášená auta, hnědé skvrny na okenních parapetech nebo dokonce netradičně zbarvený sníh v horských oblastech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Antidopingová agentura řeší bizarní problém. Hitem letošní olympiády jsou injekce do rozkroku

Světová antidopingová agentura (WADA) čelí během zimních olympijských her v Itálii kurióznímu, ale závažnému podezření. Podle informací německého deníku Bild se v zákulisí skoků na lyžích mluví o nové metodě obcházení pravidel, která dostala nelichotivou přezdívku „Penisgate“. Skokani údajně podstupují injekce kyseliny hyaluronové do oblasti genitálií, aby dočasně ovlivnili rozměry svých kombinéz.