Vědci přišli s tvrzením, které zní tak trochu jako z příběhu science fiction. Nový objev by údajně mohl pomáhat vyvolat poslední vzpomínky obětí vražd a usvědčit tak pachatele. Vědci totiž zjistili, že naše mozky obsahují genetické „markery", které by mohly být použity k odemknutí vzpomínek i poté, co lidé zemřeli.
Vzrušující průlom udělal tým vedený doktorkou Ami Citriovou z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Objev může připomínat spíše dění ze sci-fi filmů. Mohl by například umožnit vyvolat vzpomínky zavražděných lidí, které by mohly odhalit pachatele. Zároveň ale může mít řadu dalších uplatnění - včetně možnosti oprav poškozeného mozku.
Tým doktorky Citriové sledoval formování vzpomínek u myší. Výzkumníci byli s přesností více než 90 procent schopni zjistit, do jaké testované skupiny jedinci patřili jen podle toho, že se podívali na genový projev hlodavců.
V návaznosti na úspěch u mrtvých myší vědci doufají, že uplatní svou techniku na živých zvířatech a v konečném důsledku i u lidí. Díky tomu by měli například možnost zkoumat poslední vzpomínky obětí vražd s cílem chytit jejich vrahy.
Clea Warburtonová z Bristolské univerzity řekla magazínu New Scientist: „Je to fascinující myšlenka. Musíte se k nim ale dostat extrémně rychle, protože proteiny začnou degradovat během několika minut po smrti. Pravděpodobně vám to ale neposkytne víc informací než dobrý forenzní vědec, nepřekvapilo by mě, kdyby to skončilo tím, že se o tom natočí film.“
A přestože je ohledně využití metody v kriminologii skeptická, v dalších oblastech by podle ní mohla být přínosem. „Pokud můžeme identifikovat oblasti mozku a proteiny potřebné pro tvorbu paměti, můžeme manipulovat s neurony. U lidí s poškozeným mozkem bychom mohli obnovit paměť,“ vysvětluje.
Tým doktorky Citriové zjistil, jak mozky uchovávají vzpomínky v nových vazbách mezi neurony. Studie ukázala, jak byla různými zkušenostmi utvářena genová aktivita v mozku myší. Proto myši vystavili různým různým zážitkům, včetně toho, že jim způsobili nemocní, dávali jim odměnu, pouštěli do nich elektrický proud je a dávali jim kokain.
Po hodině je vědci zabili a zkoumali, jaké geny byly vyjádřeny v sedmi oblastech mozku, o nichž je známo, že se používají při tvorbě paměti. Tým zjistil, že zvířata uchovávají dobré a špatné vzpomínky různými způsoby.
Doktorka Citriová také vysvětluje, že vrcholný moment pro genovou aktivitu přichází asi půl hodiny poté, co byla paměť vytvořena. „Jsou to velmi jemné rozdíly - můžeme oddělit celou řadu různých zkušeností. Každá vzpomínka, která je kódována, mají v mozku jedinečná vstupní data, pokud jde o aktivované geny, které ji zakódovaly,“ dodává vědkyně.
Související
29. listopadu 2020 9:31
26. ledna 2020 18:48
22. ledna 2020 21:58
14. září 2019 21:22
14. července 2019 16:04
29. června 2019 21:16
