reklama

Ve většině zemí světa je lékařská péče rychlá, dostupná a minimálně na dobré úrovni. V případě těch nejzávažnějších zranění většinou nebývá problém a pokud si pacient brzy zavolá pomoc, dostane se do nemocnice včas.

Dopravit pacienta do nemocnice je tak většinou otázka minut či desítek minut. Na Mezinárodní kosmické stanici ale něco takového možné není a hrozí, že než by se zraněný či nemocný pacient dostal na Zemi, zemřel by. Pro astronauty navíc žádné pravidlo o vyoperovaném slepém střevě apod. neplatí.

Jak tedy probíhá akutní záchrana ve vesmíru? Většinou svépomocí. Lékárničky jsou na ISS vybaveny vskutku nadstandardně a i když je operace ve stavu nulové gravitace absolutně vyloučena (to poslední co chcete je, aby kolem vás létala krev a orgány), minimálně jeden člen posádky má vždy lékařský výcvik.

Posádka je navíc v neustálém kontaktu se Zemí, kde jsou k dispozici špičkoví lékaři a odborníci na medicínské zákroky ve zhoršených podmínkách. Vždy je proto možné požádat o konzultaci.

Tyto rady ale mohou být ku pomoci pouze v případě, kdy jde o takzvané zranění I. a II. kategorie. Do té první se řadí různé pohmožděniny a modřiny, zatímco ta druhá zastřešuje bolestivější případy, které ale není třeba léčit akutně a lze je potlačit léky, například bolest zubů.

III. kategorie vyžaduje neodkladnou operaci a hospitalizaci, tedy logicky okamžitý návrat na Zemi. K tomu slouží evakuační modul Sojuz, který může posádka ve stavu nouze připravit do tří minut. Návrat na Zemi trvá něco málo přes tři hodiny, což většinou na záchranu života stačí. Většina akutních potíží by se totiž měla operovat zhruba do čtyř hodin.

Zraněný či nemocný pacient ale v modulu nesmí letět sám. Vždy ho doprovází další dva astronauti, kteří se cestou starají o jeho bezpečí.