Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé odpradávna touží po nesmrtelnosti. Jak by vypadal svět, kdybychom neumírali?

Lidé, ilustrační fotografie
Lidé, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dokážete si představit, že byste žili věčně? Nikdy byste nezemřeli a byli byste tady ne desítky, ale stovky let? Pokud byste byli jediní či jedni z mála, nebylo by to až tak strašné. Pokud by však vědci našli způsob, jak život prodloužit či zcela zvrátit smrt globálně, znamenalo by to katastrofu.

Co trápí lidstvo již dnes, je přelidnění planety. Zatímco v Evropě je to spíše opačný problém, tedy stárnutí populace, některé asijské či africké státy evropský deficit dohánějí. Prodlužování délky života jde ruku v ruce se zdravým životním stylem a lepší lékařskou péči, která však není všude po světě stejně dostupná.

Pokud bude náš život v rukou kvalitních lékařů, pak se dá říci, že při současném stavu můžou lidé ve Velké Británii žít déle s menším počtem dětí, naopak v Africe se délka života prodlužovat nebude, ale dětí se bude rodit stále více. I kdybychom našli elixír na věčné mládí, pořád nemáme léky na rakovinu, srdeční selhání a další nemoci, které nás ohrožují na životě.

Dopad to bude mít i sociologický a ekonomický. Lidé teď většinu svého mládí tráví v práci nebo ve škole, což není nejoblíbenější činností mnoha lidí. Delší život pak může znamenat, že se radikálně prodlouží i náš důchodový věk, pokud se nevymyslí jiný systém, jak zásobovat státní pokladnu.

Pokud tak jednoho dne dosáhneme věčného mládí, musí se zcela změnit styl a systém, ve kterém žijeme. Věk by přestal mít vypovídající hodnotu a stane se z něj pouhé číslo. Jaký je rozdíl mezi ženou, která se stala prvorodičkou ve čtyřiceti letech nebo šedesáti? Z lékařského hlediska vůbec žádný. Někteří vědci však vůči tomu zůstávají velmi skeptičtí. Podle určitých studií má totiž lidský život strop kolem 120 let.

Témata:  lidé život

Aktuálně se děje

13. srpna 2026 14:16

Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy