Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci spočítali, za jak dlouho zlikvidujeme pralesy. Naše děti už je neuvidí

Amazonský prales, ilustrační fotografie
Amazonský prales, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.

Lidstvo od roku 1993 zničilo plochu o rozloze dvakrát větší než Aljaška. Vyplývá to ze studie doktora Jamese Watsona z Queenslandské univerzity, která vznikla ve spolupráci s organizací Wildlife Conservation Society. 

Odboníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. Za posledních 25 let totiž lidstvo zničilo desetinu volné přírody.

Experti varují, že například Amazonský deštný prales ztratil plochu o velikosti až jedné třetiny své původní rozlohy. Stalo se tak i přesto, že se brazilská vláda snažila v uplynulých letech zamezit stupňujícímu se odlesňování krajiny. Čtrnáct procent nedotčeného území ztratil i střed Afriky. Ztráta takového množství území přitom může mít dopad nejen na živočišné druhy, ale i na snahy o zlepšení klimatických podmínek Země.

"Existují čtyři důvody, proč musíme chránit tato místa. Jedním z nich je biologická rozmanitost, druhým potřeba uhlíku, třetím fakt, že na nich žijí nejchudší lidé a čtvrtým je skutečnost, že je to referenční bod přírody pro lidské prostředí," cituje server profesora Williama Laurance z univerzity Jamese Cooka.

Zbývající oblasti netknuté přírody jsou domovem mnoha zvířat, zejména ohrožených druhů. Některé z jedinečných ekosystémů jsou ale už nenávratně ztraceny a nelze je znovu obnovit. Zastavení nebo zpomalení změn přitom nebude podle vědců jednoduché a bude vyžadovat globální spolupráci jednotlivých zemí.

Problém se týká nejvíce Brazílie, která každoročně ztrácí největší množství přírody. Není však sama a obecně vzato nejde pouze o problematiku suchého území. Lidé totiž na Zemi nedrancují pouze pouze lesy a tropy, ale využívají i vod z oceánů či řek.

Podle vědců ale boj proti zničení naší planety zahrnuje i další aspekty, například konec ilegálního trhu se zvířaty, potlačení pytláctví, či zákaz ropných vrtů v chráněných oblastech.

Témata:  lidé vědci Amazonský prales

Související

Aktuálně se děje

6. února 2026 21:00

Jitka Boho a Lukáš Langmajer se rozešli

Vztah Jitky Boho a Lukáše Langmajera, který se zrodil v divadelním prostředí, dospěl ke svému konci. Zpěvačka podle Blesku oficiálně potvrdila, že se po necelém roce partneři rozešli, ačkoli konkrétní důvody jejich odloučení si prozatím nechala pro sebe. Tato zpráva přichází jen krátce poté, co oba kvůli společnému citu opustili své předchozí partnery a veřejně mluvili o hlubokém porozumění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Miroslav Donutil

Miroslav Donutil slaví narozeniny. V televizi chystají maraton jeho filmů

Česko dnes slaví půlkulaté 75. narozeniny Miroslava Donutila. Například FilmBox je připomene speciálním filmovým večerem. Diváci uvidí některé z jeho nejnezapomenutelnějších rolí ve filmech Čarovné dědictví, Pelíšky, Román pro muže, Černí baroni a Tankový prapor. Filmový blok začíná v 15:55. Donutil se k rolím vyjádřil v exkluzivním rozhovoru pro FilmBox.