Je káva prospěšná a jak ji pít? Toto odhalily nejnovější výzkumy

Podle nedávného výzkumu Univerzity královny Marie v Londýně, který byl proveden na vzorku 8000 lidí, se například ukázalo, že káva nepůsobí negativně na cévy, jak se mnozí obávají. Pití kávy totiž nevede k jejich tuhnutí, které by mohlo ohrozit krevní oběh. Potvrzuje to zpráva Institutu pro vědecké informace o kávě, podle něhož může káva díky obsahu polyfenolů snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Tři až pět šálků kávy za den snižuje až o 15 procent pravděpodobnost infarktu či mrtvice, píše Corriere della Sera. Navíc u těch, kdo už mají nějaké problémy se srdcem nebo cévami, snižuje káva úmrtnost.

Záleží ale na množství vypité kávy; jak na základě analýzy údajů od 350.000 lidí konstatovala australská vědkyně Elina Hyppönenová, více než šest šálků denně může být nebezpečné, protože pak jsou protizánětlivé a antioxidační účinky polyfenolů přehlušeny působením kofeinu, který ve velkém množství může zvyšovat krevní tlak.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zdůrazňuje, že konzumace až 200 miligramů kofeinu v jedné dávce a až 400 miligramů v průběhu dne nevyvolává významnější toxicitu. Individuální citlivost vůči kofeinu je nicméně různá a je důležité, aby se každý naučil poznat svou reakci na kávu.

Je zjevné, že vypitím tří až pěti šálků za den své zdraví neohrozíme, naopak. Nedávná rozsáhlá srovnávací studie vědců ze Southamptonské univerzity publikovaná na stránkách British Medical Journal ukazuje, že s touto dávkou se o 17 procent snižuje celková úmrtnost, o 19 procent úmrtnost na kardiovaskulární choroby, o 18 procent se snižuje výskyt nádorů, například rakoviny jater nebo leukémie. Umírněná konzumace kávy snižuje pravděpodobnost chronických hepatitid, počínaje ztučněním jater a konče jejich cirhózou. Má zřejmě také ochranné působení u neurologických onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, a snižuje pravděpodobnost metabolických onemocnění, jako je například cukrovka druhého typu.

A šálek espresa po večeři? Pro mnohé jde o hazard, neboť hrozí, že budou téměř celou noc vzhůru. Není však řečeno, že je tomu tak vždy. Ukazuje to výzkum publikovaný v časopise Sleep, jehož autoři byli překvapeni, že nenašli žádný vztah mezi kofeinem a spánkem: počet hodin a kvalita spánku se neměnily v závislosti na tom, kdy účastníci výzkumu pili svou poslední kávu. Autoři výzkumu zdůrazňují, že káva nevadí těm, kdo jsou už zvyklí ji pít večer. Účinky kofeinu jsou velmi heterogenní a individuální. Nelze zevšeobecňovat a každý se musí naučit poznat, co mu vyhovuje. Kdo vypije kávu po páté hodině odpolední a pak obtížně usíná, je pravděpodobně citlivější na účinky kofeinu na stav bdělosti. Kdo tyto problémy nemá, může dál pít kávu i po večeři.

Tři až pět šálků kávy denně přináší celou škálu výhod. A kdy je nejlépe kávu pít? Ne hned, jak se probudíme, protože na naší bdělosti se podílí už kortizol produkovaný brzy ráno. Lépe je dát si kávu, když hladina tohoto hormonu klesá, což je mezi desátou a dvanáctou hodinou a pak po obědě. Důležitá je ale i příprava: třeba v espresu je 50 až 75 miligramů kofeinu, zatímco v americké kávě 120 až 180 miligramů na jeden šálek.

Témata:  káva,  zdraví,  vědci,  mrtvice,  alzheimerova nemoc