New York - Miliony tun plastů zamořují světové oceány každý rok, tvrdí zpráva OSN. Situace je prý tak vážná, že dostala označení "plastový Armagedon". Dnes se proto na žádost OSN sešlo v Keni řada ministrů pro životní prostředí, společně by měli odsouhlasit rezoluci, která zaváže státy bojovat s problémem.
Pokud se vám stává, že před usnutím ležíte v posteli, koukáte do stropu a nemůžete zabrat, nemusí to být jen tím, že nejste unavení. Podle vědců za to může váš mobilní telefon a sociální síť Facebook. A to ne díky svým funkcím, ale barvě.
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak v roce 1986 zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Opravdu je ale v celé zóně mrtvo?
Která droga je neškodlivější? Do závěrečného duelu se dostaly dvě látky, které jsou dnes již téměř dostupné všem. Jedná se marihuanu a alkohol. Podle vědců však společností zbožňovaný alkohol přeci jen škodí víc.
Moderní antikoncepční pilulky, které mají nižší obsah estrogenu, mají méně nežádoucích účinků než starší antikoncepce. Velká dánská studie však naznačuje, že - stejně jako starší pilulky - i ty nové mírně zvyšují riziko rakoviny prsu, zejména při dlouhodobém užívání.
Bylo by chybou tvrdit, že ve městech nežijí pavouci. Mnohdy se s nimi můžeme setkat častěji právě v zastavěných aglomeracích než na samotě u lesa. A poslední studie ukazují, že se jich bude do zastavěných oblastí stěhovat stále více. Co za tím ale stojí?
Washington - Yetti, nebo také sněžný muž, je jedním z nejhledanějších a nejbájnějších tvorů, které se ještě nepodařilo vědecky potvrdit. Celá řada cestovatelů a badatelů se jej pokusila za minulá léta najít. A to včetně Edmunda Hillaryho a Reinholda Messnera, kteří zpozorovali zvláštní stopy na své himalájské pouti. Jak je to s himalájským lidoopem dnes? Odpověď našel deník The Washington Post.
U kuřáků je to jasné. Vědí, že tento zlozvyk ničí jejich zdraví bez ohledu na to, kolik cigaret denně vykouří. Existují ale i takzvaní příležitostní kuřáci, kteří si cigaretu zapálí jednou za čas v domnění, že se na jejich zdraví tento občasný neduh nijak neprojeví. Pro takové ale mají vědci špatnou zprávu.
Při pohledu na noční oblohu považujeme za samozřejmé, že na ní spatříme měsíc. Původně ale naši planetu obíhaly měsíce dva. Ten druhý ale zmizel, a vědci konečně zjistili kam.
Vědecké studie se většinou zaměřují na to, čeho nového by lidstvo mohlo dosáhnout. Mapují stávající pokroky, odhalují nejrůznější zákoutí přírody nebo zjišťují, kam se budeme posouvat v nejbližších letech. Někteří vědci ale zkoumají, co vše člověk ztratí, a jedna taková studie ukázala, že toho bude opravdu hodně.
Máte staršího sourozence? Pak si jistě vzpomenete na dětská léta, kdy jste kvůli němu byli odstrkováni, nebo se vám naopak dopřávalo větší péče ze strany rodičů, než vašemu bratrovi či sestře. Mezi sourozenci je ale více rozdílů, než by se mohlo zdát, a výzkumy ukázaly, že někteří z nich jsou dokonce chytřejší, než jiní.
Čtení myšlenek není jen záležitostí moderní science fiction. Vědcům z Kalifornské univerzity se povedlo zjistili, jak pomocí speciálního dekodéru číst představy lidí. Tato technologie al nebude dostupná všem, jejím primárním cílem bude pomoci lidem, kteří nemohou normálně komunikovat se světem.
Řím - Co můžeme udělat pro to, abychom se chránili před chladem? Také to, co jíme a co pijeme, nám pomáhá zůstávat v teple. Pomáhá sklenka červeného vína navíc? Je lepší teplá polévka nebo těstoviny? A kolik vody máme vypít? Na to přináší odpovědi italský deník Corriere della Sera.
Washington - Zpomalení rotace Země v příštím roce by mohlo být příčinou častějších zemětřesení, než je obvyklé. Podle serveru Live Science to naznačuje výsledek nového vědeckého výzkumu.
Praha - Bezlepková dieta stojí měsíčně asi o 3000 korun víc než běžná zdravá strava. A o Vánocích tato nemoc znamená jiné cukroví, vánočka nebo třeba strouhanka na kapra. Kromě celiakie existuje i alergie na pšenici.
Populace stárne a věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje. Hrozí nám proto, že budeme pracovat například až do sta let? Podle odborníků je to jednou velmi reálné.
Představte si, že máte dvě nádoby s vodou. V jedné je teplota vody nízká, v druhé je voda horká. Která z nich zmrzne rychleji? Ač se to možná zdá nesmyslné, opravdu to bude nádoba s teplou vodou. Překvapivé ale je, že dodnes pořádně nikdo neví proč.
Taser, který vyvolá v lidech nesnesitelné křeče? Pěnové pelety, které donutí celý dav utéct v agónii? Zdají se vám tyto věci moderní a velmi dnešní zbraně? Možná jste trochu zaspali, tohle se vymýšlelo v roce 2011. V dnešní době jdou inženýři a vědci mnohem dál.
Na první pohled se dnes může zdát, že tuberkulóza je v rozvinuté společnosti minulostí. Opak je ale pravdou, jde totiž o jednu z nejstarších a nejrozšířenějších vážných chorob světa. Podle vědců se každou sekundou nakazí jeden pacient a zárodky nemoci v sobě nosí až třetina populace. Kde se ale nemoc vzala?
Dloubání se v nose je nechutné, nehygienické a dokonce potenciálně nebezpečné, jak dokládá lékařská literatura. Proč to tedy děláme? Občas má prst v nose přes 90% lidí. I těch slavných, o kterých ale tento článek není.
Říká se, že Zemi může zničit celá řada katastrof. To ale nemusí vždy být tak úplně pravda. Zemětřesení nebo náraz asteroidu sice může vyhladit lidstvo, planetu jako takovou ale nezničí. Vědci však ví o něčem, co by to dokázat mohlo.
Stovky let nazpátek, jídlo plné soli, konzervantů a cukru bylo vyhledávanou a potřebnou komoditou. Díky tomu naši předci přežívali nepříznivé životní podmínky. Jenže dnes je cukr za zabijáka, který může vést až k rakovině nebo srdečním chorobám. A co hůře, výrobci cukru tohle vědí, ale po půl století se snažili před veřejností skrývat důkazy.
Brambory mají v našem jídelníčku své nezastupitelné místo, většina z nás je jí dokonce několikrát týdně. Vědci však varují, že pokud jde o zdraví, hodně záleží na tom, jaké úpravě brambor dáváme přednost.
5:00
Nadcházející víkend bude chladný. Podle ČHMÚ.cz se denní teploty budou většinou pohybovat pod 10 stupni.
Zdroj: Libor Novák
V Česku se po půl roce opět potvrdila přítomnost ptačí chřipky. Nemoc se prokázala u velkochovu na Vysočině, informovala Státní veterinární správa (SVS). Jde o druhé letošní ohnisko, poprvé se nákaza objevila v květnu v Čejkovicích v Jihomoravském kraji.
