Moskva – Nedávné oznámení ruského prezidenta Vladimíra Putina o stažení jednotek ze Sýrie mnoho politiků i analytiků zaskočilo. Analýza amerického deníku The Washington Post upozorňuje, že bez ohledu na důvody tohoto kroku Rusko prokázalo, že dokázalo vybudovat silnou armádu.
Rusko jako vojenská velmoc
Deník upozorňuje, že Rusko účastí v konfliktech v Sýrii a na Ukrajině, které sleduje celý svět, demonstrovalo svou vojenskou sílu a armádu. Ukázalo tak svým sousedům, čeho je schopné.
„Toto byla koneckonců skvělá příležitost ke zhodnocení nových vojenských schopností Ruska, které mají podobu řízených střel s plochou dráhou letu s odpalem z lodí, zlepšené logistiky a elitních jednotek. Ale ukázaly se i slabiny Ruska," vysvětluje analýza.
Ruský prezident Vladimír Putin za poslední dva roky účastí na konfliktech v Sýrii a na Ukrajině podle analýzy „ukázal rostoucí vojenské schopnosti Ruska i svou ochotu použít sílu k dosažení svých větších geopolitických cílů."
Evelyn Farkas z think-tanku Atlantic Council to okomentovala: „Ukázali, že jsou dostatečně chytří na to, aby do konfliktu vstoupili a opět z něj vystoupili, a vědí, jak těchto vojenských operací využít k posílení svých diplomatických cílů."
Fiasko v Gruzii
To je podle analýzy v kontrastu se situací před osmi lety, kdy v roce 2008 během pětidenní války s Gruzií Rusko přišlo nejméně o čtyři letouny, na což „Západ pohlížel jako na debakl a důkaz toho, že ruská armáda sestávající zejména z branců zůstává v troskách."
To podle analýzy vedlo k tomu, že NATO ani nepočítalo s možností konfliktu s Ruskem. Admirál James Stavridis, bývalý Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, uvedl, že NATO považovalo po pádu Sovětského svazu boje proti Rusku za uzavřenou kapitolu.
„A nyní NATO pořádá cvičení a uvažuje o umístění velkého množství vojáků do Baltských států, Polska a na další místa ve Východní Evropě kvůli rostoucím obavám ruských sousedů z možného útoku Ruska za použití nových, nekonvenčních zbraní," uvádí analýza.
Podle Gustava Gressela, bezpečnostního analytika think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (European Council on Foreign Affairs) v Rusku došlo k „tiché vojenské revoluci". Ta spočívala zejména v profesionalizaci jednotek, administrativních reformách a lepším tréninku.
Nová ruská armáda
„Restrukturalizace armády například vyžadovala vytvoření vysoce mobilních a nezávislých výzkumných jednotek. Ty byly použity při ruské anexi Krymu, kdy přítomnost neidentifikovatelných, dobře trénovaných vojáků překvapila západní pozorovatele," vysvětluje analýza.
Syrský konflikt podle analýzy ukázal například „sofistikované rušící zařízení". „Odhalením řízených střel s plochou dráhou letu Kalibr, odpalovaných z lodí v Černém moři, zase Rusko demonstrovalo další možnou hrozbu, která je schopná zasáhnout vzdálené cíle v Evropě," vysvětluje dále analýza.
Slabiny Ruska, které podle analýzy odhalil konflikt v Sýrii, spočívají zejména v nízké přesnosti naváděných střel.
„Soudě podle nedávných cvičení by alespoň jedním z potenciálních možností využití nového vojenského potenciálu Ruska mohly být protiteroristické operace ve Střední Asii nebo v Afghánistánu," uvádí analýza s odkazem na Marka Galeottiho, experta na ruskou bezpečnost z Newyorkské univerzity.
Na závěr analýza dodává: „Ale jednoduše řečeno, první ruská zámořská intervence za poslední dobu ukázala, že tak Moskva může učinit znovu. To je faktor, se kterým NATO a Západ bude muset počítat."
Témata: Rusko, armáda, Vladimír Putin, Ruská armáda
Související
21. listopadu 2024 19:33
21. listopadu 2024 12:46
19. listopadu 2024 17:54
19. listopadu 2024 11:55
18. listopadu 2024 17:25
17. listopadu 2024 15:58