Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Islámský stát může za útoky v Bruselu, oznámil španělský ministr

Islámský stát
Islámský stát
Foto: Reprofoto YouTube

Madrid/Brusel – Ačkoliv to nebylo oficiálně potvrzeno, dle většiny médií nebyly útoky v Bruselu náhodné, ale šlo o koordinovanou teroristickou akci. K útoku se prozatím nikdo nepřihlásil, španělský ministr zahraničí má ale o pachateli jasno, podle něj šlo o útok Islámského státu.

Španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo uvedl, že exploze v prostoru letiště a stanice metra v Bruselu má na svědomí Islámský stát. Při útoku zemřelo nejméně 13 lidí.

Margallo řekl v rozhovoru pro stanici Cadena Cope, že byl stejně jako mnozí jiní informací o dění v Bruselu „hluboce otřesen". Dodal, že je přesvědčen, že za výbuchy stojí IS. „Jde o fenomén mimořádně závažný a mimořádně vážný," uvedl ministr v souvislosti s terorismem spojeným s radikálními islamistickými skupinami.

Znepokojení nad situací vyjádřil také úřadující španělský premiér Mariano Rajoy. „Sledujeme to, co se stalo na letišti v Bruselu, s lítostí a starostí. Všichni máte naši podporu a solidaritu," uvedl na Twitteru.

Témata:  Španělsko Islámský stát teroristické útoky v Belgii

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.