Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Exprezident Íránu požádal dopisem Obamu o nové rozhodnutí k odškodnému

Kontroverzní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád
Kontroverzní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád
Foto: The Washington Post

Teherán - Bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežíd požádal v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby zrušil rozhodnutí o využití části zadrženého íránského majetku v USA k vyplacení odškodného.

Americký nejvyšší soud v dubnu svým rozhodnutím umožnil použít dvě miliardy dolarů (48 miliard korun) k odškodnění asi tisíce příbuzných obětí atentátů vyprovokovaných nebo podporovaných Teheránem.

V Íránu toto rozhodnutí vyvolalo velkou kritiku a současný prezident Hasan Rúhání řekl, že se Teherán obrátí na mezinárodní justici. Odškodné se má týkat kromě jiného příbuzných 241 amerických vojáků zabitých v roce 1983 při dvou atentátech v Bejrútu.

V říjnu toho roku tam při dvou explozích bylo zničeno velitelství americké námořní pěchoty a francouzských jednotek, které tvořily mnohonárodní síly v Libanonu. O život přišlo přes 300 lidí. Útok je považován za jeden z nejhorších na západní cíle od druhé světové války a připisuje se šíitskému libanonskému Hizballáhu, za nímž stojí Írán.

Íránský majetek je v USA zabaven z doby, kdy proti Íránu platily sankce za jeho podezřelé jaderné aktivity. Spojené státy se loni velkou měrou zasadily o dokončení jednání o íránském jaderném programu, které bylo stvrzeno historickou dohodu. Írán získal za omezení svého programu zrušení mezinárodních sankcí, což kromě jiného zahrnuje zpřístupnění peněz zmrazených v zahraničí.

Témata:  Mahmúd Ahmadínežád Barack Obama

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.