Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Exprezident Íránu požádal dopisem Obamu o nové rozhodnutí k odškodnému

Kontroverzní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád
Kontroverzní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád
Foto: The Washington Post

Teherán - Bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežíd požádal v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby zrušil rozhodnutí o využití části zadrženého íránského majetku v USA k vyplacení odškodného.

Americký nejvyšší soud v dubnu svým rozhodnutím umožnil použít dvě miliardy dolarů (48 miliard korun) k odškodnění asi tisíce příbuzných obětí atentátů vyprovokovaných nebo podporovaných Teheránem.

V Íránu toto rozhodnutí vyvolalo velkou kritiku a současný prezident Hasan Rúhání řekl, že se Teherán obrátí na mezinárodní justici. Odškodné se má týkat kromě jiného příbuzných 241 amerických vojáků zabitých v roce 1983 při dvou atentátech v Bejrútu.

V říjnu toho roku tam při dvou explozích bylo zničeno velitelství americké námořní pěchoty a francouzských jednotek, které tvořily mnohonárodní síly v Libanonu. O život přišlo přes 300 lidí. Útok je považován za jeden z nejhorších na západní cíle od druhé světové války a připisuje se šíitskému libanonskému Hizballáhu, za nímž stojí Írán.

Íránský majetek je v USA zabaven z doby, kdy proti Íránu platily sankce za jeho podezřelé jaderné aktivity. Spojené státy se loni velkou měrou zasadily o dokončení jednání o íránském jaderném programu, které bylo stvrzeno historickou dohodu. Írán získal za omezení svého programu zrušení mezinárodních sankcí, což kromě jiného zahrnuje zpřístupnění peněz zmrazených v zahraničí.

Témata:  Mahmúd Ahmadínežád Barack Obama

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 12:59

Z toho král nebude. Kate prozradila, co chce v dospělosti dělat princ Louis z Walesu

Princezna z Walesu zavítala na svou první návštěvu na základnu RAF Coningsby v hrabství Lincolnshire od srpna 2023, kdy se stala Královskou čestnou leteckou komodorkou. Během své cesty navštívila jednu ze dvou britských stíhacích základen Quick Reaction Alert (QRA), které zajišťují rychlou reakci. Byla zde, aby se seznámila s prací stanice, která slouží jako obrana NATO proti agresi Putinova Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy