Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo si klade zásadní otázku: Jsou němečtí Turci loajální zemi nebo Erdoganovi?

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Jsou Turci žijící v Německu loajální ke spolkové republice, nebo spíše k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi? I takovou otázku si kladou německá média a někteří politici.

V Německu žije zhruba 2,8 milionu obyvatel s tureckými kořeny. Většina z nich - 1,5 milionu - má jen turecké občanství, kolem 800.000 má německou státní příslušnost a asi 530.000 jich má občanství obou států. Právě kolem Turků s dvojím občanstvím se debata v posledních dnech točí.

Obecně má Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) mezi Turky žijícími v Německu velmi silnou podporu. Při posledních parlamentních volbách v Turecku v listopadu 2015 se jich pro AKP vyslovilo 59,7 procenta z 570.000 hlasujících. To je dokonce vyšší procento hlasů, než Strana spravedlnosti a rozvoje získala v samotném Turecku, kde pro ni hlasovalo přes 49 procent voličů.

Ještě výrazněji se náklonnost německých Turků projevila po nezdařeném pokusu o puč z poloviny července, po němž Erdogan zahájil sérii čistek v armádě, státní správě i médiích. Někteří z německých komentátorů a politiků si proto kladou otázku, na čí straně vlastně zdejší Turci jsou.

"Které zemi, které vládě patří loajalita protestujících z tureckými kořeny, kteří šli v Kolíně demonstrovat za prezidenta Recepa Tayyipa Erdoganova? Dále se musíme ptát: jaké politické ideály mají lidé, kteří oslavují hlavu státu, která využije puče jako příležitosti k tomu, aby masovým zatýkáním, zabavováním soukromého majetku a zákazy cestování otřásla základy pluralismu, tolerance, svobody vyjadřování a demokracie?," ptá se komentátor stanice Deutsche Welle Kersten Knipp.

Témata:  Turecko Německo

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 12:04

Otázkou není jestli, ale kdy. Ruská invaze do Pobaltí se blíží, váhat zřejmě nebude ani Trump

Ruská invaze do Pobaltí už nepředstavuje hypotetickou hrozbu, ale stále pravděpodobnější scénář. Vše nasvědčuje tomu, že Moskva, posilující armádu, upevňující alianci s Běloruskem a testující jednotu NATO, se připravuje na nový střet, který bude ideologicky ospravedlněn doktrínou tzv. „ruského světa“. Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, symboly odtržení od komunistického impéria, jsou v očích Kremlu nejen ztraceným územím, ale i nástrojem k rozvrácení Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.