Pentagon chce nové zbraně za miliardy dolarů. Co na to prezident Obama?

Obamovo dědictví

Akce je podle prestižního deníku ostentativně zaměřená na modernizaci amerického jaderného arzenálu. "Vedle sporného přínosu těchto zbraní, je tato výzva očividně v rozporu s příslibem prezidenta Obamy z roku 2009, že změní americkou jadernou politiku směrem, který učiní zemi bezpečnější prostřednictvím omezení hrozby těchto nejsmrtelnějších zbraní světa," poukazuje úvodník.   

Obama ví, že mu již nezbývá moc času, aby tento slib naplnil, přesto nedávno učinil jedno pozitivní rozhodnutí, konstatuje New York Times. Považuje za něj návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá všechny státy k ústupu od jaderných testů a ratifikaci smlouvy o celkovém zákazu zkoušek jaderných zbraní.   

Tato rezoluce je pokusem kompenzovat zamítnutí ratifikace příslušné smlouvy americkým senátem, kterou někdejší prezident USA Bill Clinton v roce 1996 podepsal, připomíná vlivný server. Doplňuje, že Spojené státy, stejně jako všechny další země světa disponující jaderným arzenálem, vyjma Severní Koreje, se již roky dobrovolně drží memoranda na testy nukleárních zbraní a současná administrativa chce zajistit, že tomu tak zůstane i nadále.      

"Jsou zde další kroky, kterými může Obama vybudovat své dědictví, než odejde v úřadu," deklaruje úvodník. Za jeden z nich označuje zastavení ambiciózního plánu Pentagonu na modernizaci kompletního jaderného arzenálu USA v nadcházejících třiceti letech, včetně letadle, ponorek a bojových hlavic v celkové odhadované hodnotě bilion dolarů.     

Výše popsané snahy o modernizaci střel s plochou dráhou letu a mezikontinentálních raket jsou jen částí tohoto plánu, vysvětluje New York Times. Varuje, že při současných rozpočtových stropech by investice veškerých prostředků do jaderného arzenálu znamenala, že na konvenční zbraně nezbudou prakticky žádné peníze.   

Stále zbývá čas

"Nová střela s plochou dráhou letu, rychlejší a s delším doletem než má současná verze, by měla být zrušena," apeluje newyorský deník. Odkazuje na dopis, který Obamovi minulý měsíc adresovalo deset demokratických senátorů, včetně Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové, kteří zbraň označili za nepotřebnou a mající potenciál pouze zvýšit riziko jaderné války.  

I někteří experti, jako například bývalý ministr obrany USA William Perry, argumentují, že mezikontinentální balistické rakety země-země již nejsou potřeba, pokračuje New York Times. To jinými slovy podle deníku znamená, že nastal čas závažně se zamyslet nad tím, zda by tento pilíř tradiční vzdušno-námořní-pozemní triády neměl být pozvolna vyřazen.     

Pokud Obama není ochoten zrušit tyto programy, měl by alespoň poskytnout svému nástupci politický prostor k přehodnocení takové investice tím, že vytvoří komisi k zevrubnému prověření modernizačních plánů Pentagonu, doporučuje úvodník. Dodává, že dalším užitečným krokem by byla redukce zásob zhruba 2500 jaderných hlavic udržovaných nyní coby rezerva.      

"V roce 2010 (Obama) řekl, že Spojené státy nebudou užívat hrozbu nasazení jaderných zbraní proti jakékoliv zemi nedisponující jaderným arzenálem," připomíná prestižní server. Konstatuje, že dodatečným zavedením obecné politiky nepoužít jadernou zbraň jako první by Obama mohl nastavit limity pro budoucí prezidenty.

Mnoho těchto myšlenek však odmítá Pentagon a někteří republikáni, připouští New York Times. Soudí, že Obama navzdory této skutečnosti má stále patřičnou rozhodovací pravomoc a pokud by jednal rychle, stále mu zbývá čas na prosazení své vize bezpečnějšího světa.

Témata:  USA,  jaderné zbraně,  Barack Obama