Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krym dostal do výzbroje ruské rakety S-400

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Moskva - Rusko dnes ohlásilo, že raketový pluk protivzdušné obrany anektovaného poloostrova Krym přezbrojilo na nejmodernější protiraketový a protiletadlový systém S-400 Triumf.

Tento krok ruské velení avizovalo již minulý měsíc, tedy ještě před nynějším vyostřením rusko-ukrajinských vztahů kvůli obviněním z Moskvy, že se ukrajinští diverzanti pokusili proniknout na poloostrov, přičleněný před dvěma lety k Rusku.

Podle západních tiskových agentur byly rakety S-400 již přepraveny na Krym. Ale podle armádního komuniké, citovaného v ruských médiích, raketový pluk převzal nové zbraně na střelnici Kapustin Jar u Volgogradu, kde již také uskutečnil první ostré střelby na cvičné cíle. Komuniké neupřesnilo, zda se pluk s novými raketami již vrátil na Krym.

Agentura AFP s odvoláním na vojenského velitele Jevgenije Olejnikova napsala 15. července, že Rusko v srpnu umístí na Krymský poloostrov vylepšený systém protivzdušné obrany S-400. "Očekává se, že v srpnu 2016 budou systémy S-400 vyloženy ve Feodosiji, kde budou nastálo umístěny," uvedl Olejnikov. Feodosija leží ve východní části Krymu.

Rusko dosud na okupovaném poloostrově používalo svůj starší systém S-300. Moderní systémy protivzdušné obrany S-400 nyní chrání i ruské základny v Sýrii, kde Moskva stojí na straně prezidenta Bašára Asada.

Systém dokáže sledovat asi 300 cílů a sestřelit najednou tři desítky z nich ve vzdálenosti několik stovek kilometrů.

Témata:  Ruská armáda Krym rakety S-400

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.