USA chystají radikální krok týkající se jaderných zbraní, tvrdí prestižní server

„Nedávné zprávy naznačují, že republikánský prezidentský kandidát Donald Trump neodbytně oslovuje anonymní zahraničně-politické experty a ptá se jich, proč Spojené státy nepoužívají ochotněji jaderné zbraně. To vyvolalo nesouhlasnou reakci týkající se způsobu, jakým Trump údajně hovoří o možnosti využití jaderné hrozby. Mnozí totiž stále trvají na tom, že Spojené státy by měly využívat jaderné zbraně vždy pouze v odvetě poté, co je soupeř využije jako první," nastiňuje situaci server Foreign Policy (FP).

„Je jistě správné, že by tyto strašné zbraně měly být použity jen v extrémních případech, ale všeobecná moudrost naznačuje, že je špatné, když Spojené státy říkají, že by za žádných okolností jako první jaderné zbraně nepoužily. Tato diskuse přitom není jen další jiskra sezóny kampaní, protože podle novinových zpráv prezident Barack Obama sám uvažuje o zavedení závazku „nikdy ne první", který by se týkal jaderných zbraní - to znamená, že by šlo o slib, že USA nikdy nemohou být první, kdo použije jaderné zbraně. Takový slib by byl mimořádně nemoudrý," píše server.

Jaderné zbraně jsou spojeny s nejdelším obdobím míru v historii

Jak poukazuje FP, jaderné zbraně sice jsou hrozné nástroje určené k ničení, jsou ale také spojeny s nejdelším obdobím míru v historii lidstva. „A to funguje jen proto, že potenciálně ambiciózní státy věří, že jejich použití je dost pravděpodobné a že zahájení války, nebo eskalace konfiktu proti jednomu z jaderných států nebo jeho spojenců, by prostě bylo příliš riskantní. Smyslem vyhrazení si práva prvního použití jaderných zbraní (které, a to je třeba zdůraznit, se liší od politiky preventivního úderu nebo spoléhání se na něj) neznamená šílence, který má svědící prst na tlačítku. Naopak, jeho cílem je jednoznačně komunikovat s jakýmkoli potenciálním agresorem o tom, že napadat něčí životně důležité zájmy - a to i bez uchýlení se k jaderných zbraní – znamená riziko zničující jaderné reakce, tedy něco, co ve velkém měřítku, bude mnohem nákladnější než jakékoli realistické zisky," vysvětluje server.

A zřeknutí se práva použít jaderné zbraně jako první by podle FP tuto uklidňující logiku narušilo. Potenciální agresoři v tom případě sice mohli jaderný průmysl snížit až na nulu, pokud budou mít pocit, že by mohli bezpečně začít a vést prudké konvenční války. „Konvenční válka může být malá, rychlá a rozhodná, což je důvod, proč mohou být tak atraktivní - jen se zeptejte Napoleona nebo Otto von Bismarcka. Ale mohou také dramaticky a nepředvídatelně eskalovat, a to zejména pokud se jedná o velké mocnosti," píše server s tím, že v tom případě by mohly země opět sáhnout k jaderným technologiím, jako se to stalo během druhé světové války. „Za takových okolností by se závazky přijaté v době míru mohly zdát hloupé, nebo příliš zatěžující," podotýká FP.

Nebezpečí by představovala především Čína

Fakt, že by se USA zavázaly k tomu, že jako první jadernými zbraněmi nezaútočí, by se pak tedy spíše zvýšilo než snížilo riziko jaderného konfliktu. „Pro všechny je lepší uvažovat o jaderných zbraních pečlivě a jasně, než bude válka v plném proudu," píše server s tím, že právě proto Spojené státy podobné rozhodnutí nepřijaly už v minulosti. „Spojené státy spoléhaly na své jaderné odstrašování. Ale i v období po studené válce, když se Washington snažil snížit svou strategickou závislost na jaderných zbraních, byla budoucnost považována za příliš nejistou, než aby se země obešla bez práva zaútočit jako první. Zatímco jiné země jako Čína a Indie neukázaly žádnou politiku o prvním použití jaderných zbraní, Washington a spojenci, kteří jsou závislí na svých jaderných deštnících vždy uznali, že slib o prvním nepoužití zbraní ze strany Spojených států by nebyl moudrý. V případě, že by jaderný arzenál USA byl vytvořen výhradně k zastrašení útoků na Spojené státy, může mít závazek větší význam, protože zahájení takového útoku by bylo nesmírně obtížné. Ale Washington se také snaží odradit útoky na své spojence v oblastech, jako je východní Evropa a východní Asie, kde je konvenční převaha USA mnohem méně jistá," připomíná Foreign Policy.

Hlavním důvodem, proč nemá pro Washington podobný slib smysl, je skutečnost, že by Spojené státy nemohly očekávat, že udrží vojenskou převahu. Otázkou pak podle FP je, zda se najdou země, které by proti USA vedly konvenční válku. „Odpověď je ano; Čína by toho mohla být schopna. Rusko a Severní Korea jsou také velmi nebezpečné pro Spojené státy a jejich spojence, ale Čína by toho mohla být schopna v blízké budoucnosti. Řada zdrojů ukazuje, že konvenční vojenská rovnováha sil mezi Spojenými státy a Čínou, pokud jde o spory ve východní Asii, například na Taiwanu a na jihu a východě Čínského moře, je přinejmenším stále více vyrovnaná. Peking buduje více a více vysoce schopných sil v západním Pacifiku, které představují rostoucí výzvu pro schopnosti Ameriky efektivně projektovat vojenskou sílu v regionu," píše server.

Závazek by zvýšil šance na válku v Asii

Během deseti let by tak prý Čína mohla být v pozici, kdy by mohla čelit americkým spojencům nebo partnerům v západním Pacifiku a doufat, že zvítězí, zůstane-li konflikt relativně omezený. „V případě, že k tomu Spojené státy přidají věrohodnou záruku, že nebudou používat jaderné zbraně jako první, by to posílilo čínskou důvěru v to, že by mohlo jít o krátkou, ostrou konvenční válku a že by z ní měla zisk. Podle nedávné zprávy Reuters, například vlivné hlasy v čínské armádě již tlačí na důraznější bezpečnostní politiku a dokonce i vojenské akce v Jihočínském moři - a to v době, kdy se Spojené státy stále mají navrch," vysvětluje FP s tím, že by tyto hlasy ještě zesílily, pokud by se Spojené státy zavázaly nepoužít jaderné zbraně jako první. „Tento závazek by tedy zvýšil šance na válku v Asii," podotýká FP.

A právě to je podle serveru důležité zdůrazňovat. Neznamená to sice, že by USA měly brát použití jaderných zbraní na lehkou váhu, spíše je prý třeba uvažovat o tom, že by Peking měl pochopit, že i když je konvenčně schopen získat výhody v západním Pacifiku, Washington je připraven ho udržovat jadernými zbraněmi v patřičných mezích a chránit také své spojence. A kvůli tomu je třeba, aby byly USA připraveny použít jaderné zbraně jako první, pokud to bude nezbytně nutné. „Taková politika pravděpodobně přispěje k míru a stabilitě, spíše než slib o neútočení jadernými zbraněmi jako první. Je velmi nepravděpodobné, že by se Čína odvrátila od svého úsilí o dosažení vojenské dominance ve východní Asii a západním Pacifiku na základě výzev k upřímnosti nebo morálnosti," píše server s tím, že fungovat by mohlo spíše to, kdyby Peking věděl, že pravděpodobně neuspěje.

„Washington musí Peking donutit pochopit, že pokud bude pokračovat v hromadění vojenských sil, situace se bude vyhrocovat. Příslib o tom, že USA tyto zbraně jako první nepoužijí, by naznačil Pekingu pravý opak - že pokračující budování, a možná dokonce i použití, jeho vojenská síly není nebezpečné. To by bylo pro Asii a Ameriku mnohem horší než možná nemoderní připomínka, že existuje ponuré jaderné riziko, pokud Peking někdy uvažoval o použití jeho rostoucí konvenční vojenské síly," dodává FP.

Témata:  USA,  Čína,  jaderné zbraně