reklama

Gülena, který žije v exilu v USA, Ankara obviňuje, že stál v pozadí neúspěšného červencového převratu proti tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi. Gülen nařčení odmítá.

Podle Spiegelu je požadavek zpravodajských služeb dalším z kroků, kterými se Erdoganův režim snaží přimět Berlín k tvrdému postupu vůči příznivcům turecké opozice. Od nezdařeného puče údajně turecké úřady poslaly německé vládě 40 žádostí o vyšetřování a tři žádosti o vydání osob.

MIT tvrdí, že mnoho Gülenových přívrženců po neúspěšném převratu utíká z Turecka a že by německá Spolková zpravodajská služba měla lobbovat u německých zákonodárců, aby byli tito lidé stíháni a vydáváni do Turecka.

Podle Spiegelu také pokračuje spor o důvěrnou zprávu německého ministerstva vnitra o vědomých kontaktech Ankary s islamisty a teroristy na Blízkém východě, od níž se částečně distancovalo německé ministerstvo zahraničí a proti které Ankara protestuje.

V Německu žijí až čtyři miliony lidí tureckého původu a v uplynulých týdnech se v různých městech střetávali přívrženci Erdogana a Gülenova hnutí. Od poloviny července jen zemské ministerstvo vnitra v Severním Porýní-Vestfálsku zaznamenalo 65 případů vyhrožování, výzev k bojkotu a násilí namířených proti údajným Gülenovým stoupencům. Podle zemského ministra vnitra Ralfa Jägera (SPD) je nepřijatelné, aby události v Turecku vyústily v násilí v německých ulicích.