Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státy zaostávají, uprchlická krize je nezvladatelná. EU by méla dostát svým závazkům, varuje aktivistka

uprchlíci
uprchlíci
Foto: Reprofoto YouTube

Strašlivá fotka pětiletého šokovaného a zakrváceného Omrana Daknéše sedícího v sanitce poté, co byl vytažen z trosek svého domu, naturalisticky zachytila hrozivou situaci, které čelí syrské děti, uvádí Gauri van Guliková, zástupce ředitele evropské sekce lidskoprávní organizace Amnesty International. V komentáři pro server CNN konstatuje, že snímek usnadňuje pochopit proč syrské rodiče berou své děti na zoufalou a náročnou cestu do Evropy.

Jizvy války

I za předpokladu, že děti jako Omran přežijí cestu k evropským břehům, jejich těžká zkouška není zdaleka u konce, poukazuje aktivistka. Ta nedávno navštívila řecký ostrov Lesbos, kde z první ruky viděla, co uprchlíky následně čeká.

V detenčním centru na Lesbu van Guliková poznala Ahmeda, jednoroční dítě, které je téměř po celý svůj krátký život poznamenané zraněním, přičemž jeho matka tvrdí, že jde o následek chemického útoku. "Řekla mi, že bomba zničila jejich dům krátce poté, co se Ahmed narodil a šrapnel se mu zasekl do krku," uvádí aktivistka. Dodává, že brzy se u dítěte rozvinulo těžké astma a další příznaky typické pro vdechnutí chloru.

Byť van Guliková chlapce poznala téměř rok po útoku, stále mohla vidět jeho jizvu a velké problémy, s nimiž jeho malé tělo dýchá.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zástupkyně lidskoprávní organizace vysvětluje, že Ahmedova rodina jsou Palestinci ze Sýrie, kteří nejprve prchli před hrůzami obléhání a hladovění z tábora Jarmúk poblíž Damašku do města Idlib na severu země. I tam je však dostihla válka, pokračuje van Guliková. Doplňuje, že poté, co bomba zasáhla jejich domov, Ahmedova matka převedla své děti přes hranici do Turecka, kde zaplatila pašerákům, kteří rodinu převezli na přeplněné loďce přes nebezpečné vody na řecké ostrovy.         

"Na břehu se Ahmedově rodině nedostalo vřelého přivítání," píše aktivistka. Poukazuje, že skupina dorazila až poté, co 20. března letošního roku vstoupila v platnost dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která v praxi změnila řecké ostrovy ve velká detenční zařízení.

Ahmedova rodina tak byla spolu s dalšími více než třemi tisíci lidmi zavřena v detenčním centru Moria, které od okolního světa oddělují ploty a ostnaté dráty, popisuje představitelka Amnesty International. Když na rodinu narazila, neměla žádné soukromí ani ponětí, co s nimi bude dále. "Místo toho, aby Ahmedovi poskytl neprodlenou lékařskou péči, kterou potřeboval, lékař nejprve dal jeho rodině jen krabičku paralenu," kritizuje van Guliková.

Cesta není u konce

Rodina byla nakonec z detenčního centra propuštěna, ale zůstává uvězněna v Řecku, stejně jako dalších téměř 60 tisíc uprchlíků a migrantů, uvádí aktivistka. Připomíná, že přístupové cesty do Evropy jsou téměř zavřené a pokud by bylo na evropských politicích, většina běženců by jednoduše putovala v rámci deportací zpět do Turecka.      

"Tato zoufalá situace se odehrává napříč Evropou - v Maďarsku, Srbsku, Řecku, Calais i jinde," nelíbí se van Gulikové. Konstatuje, že Ahmed jí připomíná, kolik podobných dětí lze nalézt na kontinentu a jakým problémům čelí. Téměř třetina uprchlíků a migrantů, kteří se přes Středomoří dostanou do Evropy jsou děti, deklaruje aktivistka. Dodává, že mnoho z nich cestuje samo, a jsou tak náchylné ke zneužití, případně je na cestě od rodičů oddělí evropské úřady.     

Některé děti, které pracovníci Amnesty International potkávají, tak strávily mimo školu tolik času, že zapomněly číst a psát, uvádí van Guliková. Cituje slova jistého šestnáctiletého Syřana, který se nachází v táboře na řecké pevnině: "Jsme zde již 423 dní bez jakékoliv naděje, vzdělání či školy. Potřebuju šanci dokončit si studium."

Tyto děti potřebují bezpečí, zvláštní péči, vzdělání a střechu nad hlavou, zdůrazňuje aktivistka, podle které je třeba, aby evropské vlády umožnily a usnadnily spojování rodin. Země EU by tak měly dostát svým slibům a přemístit a přesídlit rodiny, jako je ta Ahmedova, apeluje van Guliková. Konstatuje, že evropské státy ostudně zaostávají na obou frontách, přičemž lídři EU se uvolili k přesídlení pouhého zlomku uprchlíků, které slíbili přesídlit loni v září.     

"Zatímco Omran, stejně jako Aylan Kurdi před ním, si získal pozornost světa, bolest v srdci a pobouření nejsou dostatečné," burcuje aktivistka. Podobné snímky podle jejího názoru sice pohnuly světovou veřejností, ale nikoliv politiky. A dokud oni nezačnou jednat, tisíce dětí potká podobný osud jako Omrana, Aylana a Ahmeda, uzavírá van Guliková.   

Témata:  uprchlíci Sýrie

Aktuálně se děje

25. dubna 2024 15:57

Evropa je smrtelná, varuje Macron. Vyzval k většímu zbrojení

Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně zdůraznil potřebu posílení obrany Evropy a zvýšení vlastní zbrojní produkce jako odpověď na globální bezpečnostní hrozby. Uvedl to server France24.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy