Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politický pat ve Španělsku trvá. Kdy budou volby?

Vlajka Španělska
Vlajka Španělska
Foto: Pixabay

Madrid - Mariana Rajoye se jako šéf nejsilnější Lidové strany (PP) vzešlé z červnových předčasných voleb pokouší vyřešit osm měsíců trvající politický pat ve Španělsku, k potřebné většině v parlamentu mu ale stále chybí šest hlasů.

Rajoyovi se sice v neděli definitivně podařilo získat podporu menší pravicové strany Ciudadanos, to ale zatím k úspěchu nestačí. Ve 350členné sněmovně totiž vláda musí získat absolutní většinu hlasů, k dispozici má přitom zatím jen 137 vlastních poslanců, 32 poslanců Ciudadanos a jeden hlas malé konzervativní strany Kanárská koalice.

"Tato schůzka byla zcela zbytečná," řekl dnes předseda španělských socialistů (PSOE) Pedro Sánchez po setkání s premiérem. Rajoy by podle něj měl podporu spíše než u socialistů hledat u menších regionálních stran.

Nezíská-li Rajoy ve středu důvěru, dostane další šanci v pátek, kde mu bude stačit většina přítomných. Jestliže premiér prohraje i podruhé, začne běžet další dvouměsíční lhůta k vytvoření vlády, na jejímž konci budou v případě neúspěchu jednání vyhlášeny další volby, které by se pak nejspíš konaly na Boží hod vánoční.

Témata:  Španělsko Mariano Rajoy

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.