Lékařka: Čáslavská (†74) zvládala rakovinu obdivuhodně

Onkologické centrum převzalo Čáslavskou do péče po operaci slinivky. Loni v květnu zákrok provedli lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny.

"Byla plně informovaná, od začátku věděla, co jí je, znala rozsah nemoci i možnosti léčby a svoji perspektivu. V rámci toho se maximálně snažila využít každou minutu života a nikterak nebyla pesimistická. Její postoj k nemoci a jak to psychicky zvládla, byly obdivuhodné," ocenila lékařka.

Právě tento optimistický postoj podle ní prodloužil slavné pacientce život. Čáslavská dostávala chemoterapii nejprve jedním, pak dalším typem kombinované léčby.

Rakovina slinivky je zákeřná nemoc, jejíž příznaky, jako nechtěné hubnutí a silné bolesti zad, připomínají běžná onemocnění. Většina pacientů proto přijde k lékaři pozdě. Pacienti s pozdě odhaleným nádorem žijí v průměru jen 4,6 měsíce. Naopak včasná radikální operace může přinést až stoprocentní vyléčení, čtvrtina operovaných pacientů přežívá deset let.

Nádor není ani moc dobře identifikovatelný běžnými zobrazovacími metodami, jako je CT a magnetická rezonance. Průkazné je zvýšení nádorových markerů CA 19-9 nebo CEA, jejich hodnoty u zdravého člověka jsou v jednotkách, u pokročilého onemocnění dosahují tisíců.

Pacientům s včas zachyceným nádorem se odstraňuje slinivka někdy i s částí žaludku nebo slezinou. Pokud už se nádor rozšíří do těla, nejčastěji do jater, volí se léčba systémová, operace možná není. Podávají se cytostatika, obvykle ale s malým úspěchem.

Lidé by neměli přehlížet možné varující příznaky, jako nechtěné hubnutí a nechutenství, problémy s trávením a neurčité bolesti na pravé straně či ve středu břicha. U těch, kteří mají postiženou spíše hlavu slinivky, sousedící s játry, se může nemoc projevit zežloutnutím, jak nádor ucpe žlučové cesty. Ti, kteří mají postižený ocas slinivky, tedy levou stranu břicha, mohou mít až kruté bolesti zad, jak nádor tlačí na kořeny vycházející z míchy.

Témata:  Věra Čáslavská,  rakovina