Unikátní objev? V Grónsku byly objeveny dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života

Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature uvedli, že zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo.

Martin Van Kranendonk z Univerzity v Novém Jižním Walesu a jeden z autorů studide, který zároveň vede australské středisko pro astrobiologii, se domnívá, že je to vzpruha pro naděje, že život vznikl i jinde ve vesmíru, například na Marsu. „Ukazuje nám to, jak se naše planeta vyvíjela a jak vznikly základy života," vysvětluje.

Podle něj se zdá, že vývoj života byl mnohem rychlejší, než se usuzovalo. Předpokládá se, že Země vznikla před 4,6 miliardy let, velké bombardování planety asteroidy pak skončilo někdy před čtyřmi miliardami let. Nový objev ukazuje, že život se pak vyvinul velmi rychle poté.

Australský tým v oblasti Isua na jihozápadě Grónska nalezl na skalách odhalených díky tání takzvané stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Dosud žijící stromatolity je možné najít například v Austrálii.

Stromatolity nalezené v Grónsku byly vysoké zhruba jeden až čtyři centimetry. Odborníci jejich stáří datovali na 3,7 miliardy let. Pokud by se jejich objev zkamenělého života potvrdil, předčilo by to dosud známý nejstarší nález, učiněný v Austrálii, o 220 milionů let.

Svět byl v té době podle vědců velmi odlišný. „Kontinenty byly černé, oceány zelené oceány a obloha oranžová," řekl Van Kranendonk. Povrch byl černý kvůli chladnoucí lávě, na které nerostly žádné rostliny, zatímco zeleň oceánů byla důsledkem velkého množství železa.

Abigail Allwoodová , astrobioložka z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), se domnívá, že datace nálezu je správné, není si však jistá tím, že objev kdysi opravdu skrýval život.

Témata:  Země 1,  vědci