Chystá se schůzka Putina a Obamy. Může se tu psát historie, tvrdí někdejší ruský diplomat

Rusko potřebuje proměnit žetony

Moskva se dle Frolova tradičně zdráhá vstupovat do strategických jednání s americkými prezidenty, kteří jsou na odchodu, a preferuje načít čistou stranu s novým americkým vůdcem. "Proto, když prezident Bill Clinton v létě 2000 naposledy navštívil Moskvu s odvážným návrhem na modifikaci smlouvy o protiraketové obraně a rozsáhlé omezení strategických jaderných zbraní, Putin zvolit vyčkávání, čehož možná později litoval," připomíná expert.    

Zatímco republikánský prezidentský uchazeč Donald Trump kandiduje s tím, co vypadá jako Kremlem sponzorovaná zahraničněpolitická platforma, zdálo by se, že Moskva zřejmě bude ještě více zdráhavá k vážným diplomatickým rozhovorům s odcházejícím americkým týmem, pokračuje Frolov. Dodává, že opak je ve skutečnosti pravdou.   

Při souběhu akutních geopolitických krizí si Rusko potřebuje proměnit své vítězné diplomatické žetony získané v Sýrii a na Ukrajině, tvrdí odborník. Soudí, že ochota Obamovy administrativy přizpůsobit se cílům Moskvy v Sýrii a strach z jednání s administrativou Hillary Clintonové v příštím roce tlačí Kreml k uzavření dohody  na poslední chvíli. "Nadějí je uzavřít jistou politickou dohodu za podmínek vyhovujících Rusku, a tím omezit politické možnosti nadcházející administrativy," vysvětluje bývalý diplomat.  

Jelikož si Trump vede v průzkumech špatně, Moskva se připravuje na prezidentství Clintonové, pokračuje Frolov. Podotýká, že s Clintonovou, která byla vždy skeptická ohledně Obamova restartu vztahů s Ruskem a projevovala temnější pohled na záměry ruského vládce, má Putin špatné vztahy.

Svými veřejnými komentáři - v roce 2008 prohlásila, že Putin nemá duši a o šest let později ho přirovnala k Hitlerovi - se Clintonová kremelskému vůdci nezalíbila, byť se na ni snažil zapůsobit osobním příběhem své rodiny, která během druhé světové války přežila blokádu Leningradu, uvádí expert. Dodává, že největší urážkou pro Putina pak byl stanovisko Clintonové v zasedání OBSE v roce 2011 o nedemokratickém charakteru ruských parlamentních voleb, po němž následovaly masové protesty v Moskvě.    

"Nyní Moskva pohlíží na budoucí administrativu Clintonové se špatně skrývaným zděšením," konstatuje ex-diplomat. Tvrdí, že Kreml od ní očekává mnohem razantnější pokusy o zatlačení ruských snah zpochybnit a narušit Spojenými státy určovaný světový řád, větší ochotu využívat vojenskou sílu k prosazování amerických zájmů a podporu nastolování demokratických režimů v ruském okolí.

Není jasné, zda jsou takové obavy oprávněné, míní Frolov. Připomíná, že Clintonová při nastínění své politiky vůči Rusku nezašla za napadání Trupmova příliš přátelského vnímání Putina, přičemž prohlásila, že ruský prezident oceňuje tvrdost a odhodlanost a slíbila na něj vyvinout protitlak. "Co to však skutečně znamená v otázkách Sýrie, Ukrajiny a evropské bezpečnosti, ona ani její tým nespecifikovaly," zdůrazňuje odborník.

Může se psát historie  

Kvůli jejímu hrubému přehlížení ruských zahraničněpolitických zájmů ruská státní média vedou proti Clintonové dehonestující kampaň a ventilují ty nejabsurdnější a snadno vyvratitelné konspirační teorie, poukazuje expert. Dodává, že toto spolu s podezřením, že ruští hackeři nabourali emailovou komunikaci sjezdu Demokratické strany a dokonce i systém registrace voličů v některých státech, má zřejmě Clintonové rázně naznačit, že si s Ruskem nemá zahrávat.   

Pro Putina je pak schůzka s Obamou na summitu G20 asi poslední možností, jak osobně uzavřít dohodu o Sýrii a prosadit ruskou vizi dohod Minsk II o Ukrajině, domnívá se Frolov. Deklaruje, že podle Kremlu Obamova administrativa touží po urovnání na Ukrajině a s výrazném posunu v Sýrii dříve, než vyprší její mandát. "Moskva se snaží na poslední chvíli přímo vyjednávat se Západem o podmínkách urovnání, k jejichž realizaci musí být Ukrajina přinucena, ale její návrh na trojstranné jednání během G20 s francouzskými a německými představiteli, namísto normandského formátu zahrnujícího Ukrajinu, vyhasl," vysvětluje někdejší diplomat.

Setkání s Obamou je tak Kremlem považováno za klíčové k přinucení Kyjeva, aby přijal ruské požadavky na federalizaci s donbaskými separatisty, pokračuje odborník. Netroufá si však odhadnout, zda je Moskva připravena protlačit toto výměnou za uvolení se ke spolupráci v Sýrii, nebo zda Obama vůbec bude připraven akceptovat implicitní spojení těchto dvou otázek.

Frolov připouští, že ohledně Sýrie se Spojené státy přiblížily ruské pozici předpokládající ponechání prezidenta Bašára Asada u moci po přechodné období výměnou za zastavení plošného bombardování ze strany ruských vzdušných sil. Avšak Moskva stále jde proti požadavku Washingtonu zakomponovat do dohody faktické americké veto ohledně Sýrie a ruských vzdušných operací výměnou za vyslyšení přání Ruska spojit se s USA vojensky v boji proti terorismu, zdůrazňuje odborník.       

Obama pak zřejmě využije setkání s Putinem, aby ruského vůdce varoval před bezprostřední americkou odvetou za ruské kybernetické operace ve Spojených státech, které jdou nad rámec legitimního získávání zpravodajských informací, předpokládá Frolov. "Na jejich posledním setkání čeká plný talíř, ale stále je zde šance psát historii," uzavírá zkušený diplomat.    

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin,  Barack Obama