Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bude z Velké Británie Malá? Skotsko se chystá na nezávislost

Skotská vlajka
Skotská vlajka
Foto: Pixabay

Edinburg - Skotsko s brexitem, tedy vystoupením Velké Británie z Evropské unie, zásadně nesouhlasí. Rozhodlo se proto uspořádat referendum o nezávislosti, které může být prvním krokem k rozpadu Velké Británie.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová odstartovala konzultace o novém referendu o nezávislosti. Situace v Británii se podle ní zásadně změnila v důsledku červnového referenda o brexitu, uvedla agentura AP.

"Zájmy Skotska jsou ohroženy," řekla Sturgeonová v projevu ve městě Stirling. Jde o symbolické místo, kde William Wallace, hrdina a symbol skotské nezávislosti, vyhrál historickou bitvu proti Angličanům v roce 1297.

Premiérka tvrdí, že brexit bude znamenat odchod Skotska z EU proti jeho vůli, a to nejen ze samotné unie ale i z jednotného evropského trhu. "Nejsem připravena stát stranou a bez boje sledovat, co se bude dít," uvedla Sturgeonová. s tím, že bude hledat způsoby, jak co nejlépe zajistit místo Skotska v Evropě.

Oznámila proto zahájení rozsáhlých konzultací se skotskou veřejností, které potrvají až do konce listopadu. Kampaň by měla oslovit až dva miliony lidí v zemi, kde žije kolem 5,3 milionu obyvatel. Kromě organizování veřejných shromáždění budou Skotové vyzváni, aby vyplnili internetový dotazník. V něm bude nejdůležitější otázka, zda jsou ochotni podpořit organizaci nového referenda o nezávislosti.

V referendu 23. června 52 procent Britů hlasovalo ve prospěch brexitu, tedy odchodu země z EU. Ve Skotsku ale byla situace jiná, 62 procent voličů se vyslovilo za pokračování členství v unii. I proto šéfka skotské vlády upozorňuje na možnost nového referenda o nezávislosti Skotska. 

Témata:  Skotsko Brexit skotské referendum

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy