Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Naše strana dovede Skotsko k nezávislosti, řekla Sturgeonová spolustraníkům

Skotská vlajka
Skotská vlajka
Foto: Pixabay

Skotská národní strana (SNP) dokáže s optimismem, sebevědomím a odhodláním přivést Skotsko k nezávislosti, řekla dnes skotská premiérka a předsedkyně strany Nicola Sturgeonová svým spolustraníkům na konferenci v Aberdeenu. Členové SNP na její projev několikrát reagovali potleskem vestoje.

Sturgeonová hovořila o krátkodobých plánech skotské vlády, vymezila se vůči britské konzervativní vládě i labouristické opozici a znovu zdůraznila své odhodlání vyhlásit 19. října příštího roku referendum o nezávislosti Skotska na Spojeném království.

V projevu Sturgeonová kritizovala britskou vládu, která podle ní selhává v úkolu zmírnit dopady růstu životních nákladů na britské občany. Podobnou rétorikou jako labouristický lídr Keir Starmer odsoudila i ekonomické plány konzervativců. Vláda podle ní přerozděluje prostředky od chudých k bohatým. "Ospravedlnění premiérky je, že cílí na růst. Ale růst čeho? Růst rozdílů mezi bohatými a chudými. Růst tlaku na zdravotnický systém," řekla Sturgeonová.

Britský nejvyšší soud se v úterý a ve středu bude zabývat tím, zda může skotská vláda vyhlásit referendum o nezávislosti bez souhlasu Londýna. "Kdyby měl Westminster alespoň trochu respektu pro skotskou demokracii, žádný soud by nebyl potřeba," řekla dnes Sturgeonová.

"Problémem a otázkou pro Skotsko není, která strana sedí ve Westminsteru. Problémem je Westminster. Nezávislost není všelékem pro žádný národ, je ale nadějí na lepší budoucnost. Referendum neznamená, že bychom se chtěli obrátit k Británii zády, ale stát po jejím boku jako rovnocenný partner," dodala předsedkyně.

Referendum o nezávislosti se ve Skotsku, kde žije asi 5,5 milionu lidí, konalo v roce 2014 a voliči se vyslovili proti nezávislosti. SNP nicméně trvá na tom, že britským odchodem z Evropské unie se okolnosti změnily a Skotové mají právo na nové hlasování. Sturgeonová také argumentuje tím, že Skotsko má demokratický mandát na vyhlášení referenda, jelikož ve skotském parlamentu mají většinu strany, které nezávislost podporují, konkrétně SNP a Zelení.

Londýn tvrdí, že Skotové se již v roce 2014 vyjádřili, že chtějí zůstat součástí Británie, a to většinou 55 procent hlasů. Dalším argumentem Westminsteru je, že referendum před osmi lety bylo vyhlášeno za podmínky, že půjde o jednu příležitost za generaci. "Jednou za generaci podle mě rozhodně není pět let, ale spíš 25 let. Pak můžeme o (referendu) uvažovat znovu," řekl v červnu konzervativec a tehdejší lídr Dolní sněmovny Mark Spencer.

Skotská nezávislost byla ústředním tématem projevu Sturgeonové, skotská premiérka ale hovořila i o krátkodobých cílech své vlády. Vyzdvihla například, že Aberdeen je "hlavním městem ropy a plynu v Evropě" a že vláda SNP z něj udělá hlavní město světa pro uhlíkovou neutralitu.

"Prvních 22 projektů už získalo financování v objemu více než 50 milionů liber (asi 1,39 miliardy korun)," řekla Sturgeonová a zmínila například projekty na produkci zeleného vodíku, vývoj technologie příbojových elektráren nebo využití odpadu z produkce whisky k recyklaci baterií elektromobilů.

Sturgeonová v projevu vyjádřila také podporu íránským a afghánským ženám bojujícím za lidská práva a ruskému a běloruskému disentu či Ukrajincům.

Témata:  Nicola Sturgeonová Skotsko Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.