11. září jako tragédie i zdroj konspirací. Vědělo se o něm dopředu?

Případ 11. září není ani první a ani poslední událost, kterou provázely rozpaky veřejnosti, zejména ze strany pozůstalých. Někdo může namítnout, že jejich přístup k věci je ovlivněn ztrátou blízkých, na druhou stranu je třeba pochopit jejich odhodlání a žádost se dozvědět, proč právě tito lidé zahynuli. A jestliže od počátku je nejen samotný incident a jeho následné prošetřování provázeno nemalým počtem otázek, pak se jejich zvýšené aktivitě nelze divit. 

Popis událostí, které se toho dne udály, EuroZprávy.cz zpracovaly minutu po minutě zde. Ještě se ani neusadil prach ze zhrouceného WTC a už se začíná rozebíhat vyšetřování. Vyšetřování, které má od samého počátku jasno. Za všechno může Ál-Kaida a Usáma bin Ládin. Měl to doložit pas jednoho z únosců, který přečkal náraz letounu do věže a poté z výšky 86. patra proletěl peklem hořícího kerosinu a dopadl na zem, kde byl úspěšně nalezen - ovšem o několik bloků dále. Už to samo o sobě vzbudilo určité rozpaky, zvláště když nebyl nalezen žádný jiný fragment dokladu kohokoli z únosců obou letů, které narazily do WTC. Mimochodem, když konečně USA dopadly viníka a organizátora těchto a dalších útoků, Usámu bin Ládina, nenapadlo vojsko elitní přepadové jednotky nic lepšího než ho honem zastřelit a mrtvoly se rychle zbavit. Bezejmenný hrdina se možná ještě dočká čestné medaile Jacka Rubyho za neocenitelný přínos k maření vyšetřování (Ruby krátce po atentátu na Kennedyho zastřelil údajného atentátníka Lee Harweye Oswalda ještě předtím, než mohl oficiálně vypovídat).

Dalo se tomu zabránit?

To je jedna z klíčových otázek a mnoho lidí na celém světě si kladlo otázku, jak mohou USA, pyšnící se dokonalou armádou a všemi možnými systémy, dopustit tak fatální selhání, jehož výsledkem bylo téměř 3000 mrtvých a obrovské materiální škody. Nejeden komentář - ač to bylo krajně neetické - srovnával 11. září s 28. květnem 1987, kdy devatenáctiletý Němec Mathias Rust proletěl na stroji Cessna 172 z helsinského letiště na Rudé náměstí. Američané tehdy skrytě i veřejně kritizovali vzdušné síly SSSR za šlendriánské jednání a nejmenovaný vojenský činitel tehdy prohlásil, že "kdyby nějaká moucha začal létat podezřele, naši hoši dbající o bezpečnost vzdušného prostoru by ji sundali jak zralou malinu". 

(zdroj: youtube.com)

Po 14 letech se čtyři letadla začínají nad americkým vzdušným prostorem začínají chovat podivně, vypínají transpondéry, posádky neodpovídají a odchylují se od kurzu. Teprve teď se ukazuje nesmyslně prorostlá byrokracie na všech úrovních, protože je potřeba dostat to či ono schválení. Připomíná to vtipy na ruské vedení, které na všechno muselo mít patřičnou "bumážku". Najednou se ukazuje, že než by se k odpovědnému člověku dostala žádost o zásah, už by bylo dávno po akci. 

Vyšetřovatelé se rovněž snažili zmírnit neschopnost armádních složek a bezpečnostních služeb tím, co nahlas řekl prezident George W. Bush a spolu s ním i komise vyšetřující události 11. září: "Neumím si představit, že by někoho napadlo vlítnout s letadlem do budovy." Pan prezident asi nikdy nebyl informován o spoustě sebevražedných útoků na různé objekty a jeho otec George H. W. Bush mu zřejmě nevyprávěl o svých zkušenostech z letecké války v Tichomoří a oč se tam pokoušeli příslušníci letky Šinpú tokubecu kógekitai (zkráceně Tokkótai) - pokud dáváte přednost názvu Kamikadze, pak jde o chybný termín podobně jako u jiného výrazu Harakiri (správně seppuku), v obou případech jde o pejorativní výrazy, které používal Západ. Ti také neváhali nasměrovat svá letadla proti pevným překážkám. Pokud si uvědomíme fanatismus skupin, ke kterým se únosci řadí, pak by se mělo opravdu počítat se vším. 

Bush tedy nic nevěděl, pak je ale třeba se zeptat jeho administrativy, jak ho informuje o událostech v zemi, jíž je prezidentem. Právě na 11. září 2001 bylo naplánováno vojenské cvičení Bdělý strážce (Vigilant Warrior), jehož prvotním cílem bylo předejití útoku civilních letadel na budovy. A jen těžko budeme věřit tomu, že se odpovědný důstojník ráno probudí, protáhne se a řekne "To je dneska hezky, vymyslíme si nějaké zajímavé cvičení!" Tato nadsázka má jen připomenout, že podobné akce jsou plánovány, analyzovány, vyhodnocovány a připravovány po týdny a měsíce. Takže může těžko někdo tvrdit jako pan Bush a členové vyšetřovací komise, že v případě 11. září šlo o politováníhodné "selhání vlastní představivosti". Té měly odpovědné složky víc než dost.

Pak je tu otázka únosců, které měla dokonce CIA pod dohledem, ale protože mezi ní a FBI nepanovaly zrovna kolegiální vztahy, údajně jim problematické a nebezpečné osoby zmizely přímo v USA. Člověk se pak ptá, když se divá ve filmech na neohrožené americké zachránce země, jak jsou schopni s pomocí nefunkčního logaritmického pravítka a kousku provázku odhalit celé protiamericky naladěné podzemí, jak je na hony vzdálená skutečnost.

Benevolence nebo pochybení?

Častá otázka také zněla, jak mohli závadné osoby pronést do letadel odlamovací nože, jimiž zlikvidovaly posádky. Vysvětlení zní, že řezná zbraň s čepelé nedosahující 4 palce (10,16 cm) není považována za nebezpečnou. Těžko říci, jak to v USA tehdy vnímali, protože autor článku putoval v roce 1992 služebně z Košic do Prahy a byly mu zabaveny nůžky s délkou čepelí 2,9 cm. Možná, kdyby se nejvyspělejší země na světě přiučila od tehdy rozdělujícího se Československa, žádné 11. září by se neudálo... 

Takže opět byrokracie ve stylu - co není zakázáno, je povoleno. A to byli tři z pozdějších únosců odvedeni k osobní kontrole. S jakým výsledkem už víme. Při té příležitosti, když se později rekonstruovalo chování některých z oněch 19 únosců, bylo zjištěno, že disponovali obrovskými sumami a nikdy nebyl vysvětlen jejich původ - údajně to nebylo "nikterak významné téma".

Věděl něco prezident?

U takové události se očekává, že vysoce postavené osoby budou chtít sdělit národu vše, co vědí, aby rozptýlily jeho obavy a podezření. George W. Bush a viceprezident Richard Bruce Cheney udělaly pravý opak. Nejenže na veřejnosti prakticky odmítali cokoli sdělit a odráželi dotazy nepřesvědčivými a povrchními otázkami, o to více horovali za boj proti všem teroristům, sami si vymohli, že jejich oficiální výpověď bude mít následující podmínky:

- bez přítomnosti veřejnosti,- bez audiovizuálního záznamu,- bez pořízení písemného záznamu,- bez nutnosti vypovídat pod přísahou,- výpověď absolvují spolu, nikoli odděleně, jinak ji neudělají.

Komentáře tohoto rozhodnutí byly hodně ostré, ale na věci nic nezměnily.

Kolik toho ví George W. Bush? (zdroj: www.wikipedia.org)

A pak tu je onen nešťastný Pentagon a let 77. Den před katastrofou sděluje ministr financní Donald Rumsfeld znepokojivou zprávu, že z pokladny ministerstva vnitra se nějakou záhadou "vytratilo" 2,3 bilionu dolarů. Účetní oddělení Pentagonu mělo na této "lapálii" intenzivně pracovat. Jeho zaměstnanci také začali, ale krátce poté přesně do míst, kde se pokoušeli zmizelé dolary najít, narazil Boeing 757, jehož do těchto míst dokázal s obdivuhodnou přesností navést únosce, který byl všeobecně považován za velice mizerného pilota, který nebyl schopen se vyrovnat s řízením jednomotorového stroje značky Cessna. Přitom jeho obrat o 270 stupňů a následný pokles těsně nad zem byl od leteckých odborníků mistrnou ukázkou vynikající pilotáže. Dodnes se řeší otázka zabavených záznamů z bezpečnostních kamer, rychlý úklid trosek z okolí (hned pár hodin po nehodě byl celý prostor zplanýrován buldozery) a především neodpovídající otvor ve zdi Pentagonu, který byl podstatně menší než letoun s rozpětím křídel 38 metrů.

Další a další otázky, které se časem mění

Ohledně pádu budov na Manhattanu, včetně záhadného kolapsu třetího mrakodrapu Salomon's Brother Building, neboli WTC č. 7 (o jeho osudu jsme informovali zde) se vyrojilo mnoho spekulací, které vyslovovali přímo na místě stavaři, hasiči i odborníci na výškové stavby. Prakticky všichni se shodli na tom, že v celém světě není znám jediný případ (až do dnešních dnů), kdy by se budova zřítila podobným způsobem jako WTC. Ohledě "sedmičky" bylo následné vysvětlení ještě více zavádějící, protože bylo řečeno, že jí zasáhlo mnoho trosek ze ztroskotaných letadel. Hořela prý zevnitř a byla masivně poškozena, ačkoliv v televizních záběrech nic takového nebylo vidět. Už proslulá reportáž o jejím zničení, která předběhla skutečné zhroucení o 25 minut (záznam se později - jak překvapivé - záhadně ztratil z archivu BBC). Problém je v tom, že se WTC č. 7 kompletně zhroutila a posoudit, co se v ní dělo, je téměř nemožné.

Mnoho svědků v budovách WTC vyprávělo o explozích přicházejících nejdřív ze suterénu, teprve poté následoval atak letadly. Odborníci se klonili k názoru, že pád budov vykazoval všechny aspekty řízených demolic, což po 15 letech opět prošlo médii. Americká vláda nicméně nadále odmítá odtajnit složky týkající se 11. září 2001 s tím, že takový postup není v souladu se zájmy americké veřejnosti. Tedy kromě té, sestávající se většinou z pozůstalých v budovách WTC a čtyřech zmíněných letadlech, která marně bojuje o revizi vyšetřování a vysvětlení sporných bodů.

USA po 11. září udělalo mnoho preventivních kroků, které se měly s ohledem na světovou situaci udělat už dávno. Dosáhlo svého ohledně expanze do oblasti středního východu. A jen pramálo si dělal hlavu nad výrokem z jedné internetové stránky, kde autor komentoval vlastenecký apel na každého Američana za tři tisícovky zabitých: "Lidský život je relativní. Kdyby USA uvolnily jednu stotisícínu svého rozpočtu a zotavily by podmínky třeba v indické dopravě, nemusel by po každé srážce dvou vlaků a potopení jednoho plavidla zemřít týdně stejný počet lidí. Protože prakticky každý týden v Indii k podobným nehodám dochází," Názor možná naivní, ale v něčem vystihující podstatu věci.

Témata:  37145,  George W. Bush jr. ,  terorismus