Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dvacet let po útoku na dvojčata úřady stále potvrzují totožnost obětí

Události 11. září 2001 navždy změnily svět
Události 11. září 2001 navždy změnily svět
Foto: Pixabay

Dorothy Morganová téměř před 20 lety zmizela v troskách Světového obchodního centra, tak jako většina z 2753 obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Minulý měsíc její dceři zaklepala na dveře dvojice detektivů: Přišli jí oznámit, že newyorský úřad soudního lékaře spojil její matku s místem činu díky pokročilé analýze DNA. U dalších stovek obětí stále takové potvrzení nepřišlo, uvádí ve svém článku deník The New York Times (NYT).

Paní Morganová pracovala v severnějším ze dvou mrakodrapů na Manhattanu, kterým se přezdívalo dvojčata. Živila se jako pojišťovací makléřka. Její dcera jí nikdy nemohla uspořádat plnohodnotný pohřeb, protože neměla žádné ostatky. "Nevěděla jsem, že se o to po všech těch letech pořád snaží, že ta záležitost není uzavřená," řekla o potvrzování totožnosti obětí 44letá Nikyah Morganová, když obdržela zprávu o své matce.

Úřad soudního lékaře nicméně i po 20 letech pokračuje ve vyšetřování, které představuje největší pátrání po pohřešovaných osobách v dějinách Spojených států. Dál analyzuje 22.000 tělesných pozůstatků nalezených v troskách ve snaze odhalit genetické pojítko s některou z 1106 obětí, u nichž stále chybí fyzický důkaz, tak aby pozůstalí mohli převzít ostatky a pohřbít je.

Tak jako blízcí většiny dalších mrtvých, i Morganová po smrti své matky poskytla vyšetřovatelům vzorek DNA. Bylo to tak dávno, že si nepamatuje, jakého byl druhu. Experti ale díky nové technologii její vzorek spojili s drobným úlomkem kosti zajištěným na místě zničeného Světového obchodního centra. Její matka se stala 1646. obětí teroristického útoku identifikovanou na základě testu DNA.

Pozoruhodné je, že potvrzení s pořadovým číslem 1647 přišlo jen o několik dní později. Šlo o první identifikace od roku 2019. Takové průlomy v poslední době přicházely méně než jednou za rok, zatímco v prvních letech po 11. září 2001 byly identifikací stovky ročně. Není divu, neboť pád dvojčat nebyl jako menší případy zřícení budov. Při červnovém pádu bytového komplexu ve floridském Surfside, který zabil 98 lidí, například úřady mohly k identifikaci obětí využít rychlotesty DNA a jiné metody. Mnohé ostatky odebrané na "ground zero" ovšem v troskách degradovaly celé týdny, nebo i déle, tudíž obsahovaly velmi malá množství DNA.

Úřad, který má na starosti jejich analýzu, v roce 2005 pozůstalým oznámil, že tuto práci pozastavuje, protože existující nástroje zkrátka nepřinášely další úspěch. Ještě v témže roce se ale operace opět rozběhla, přičemž se už testované vzorky začaly analyzovat znovu, ale sofistikovanějšími metodami. Vrchní soudní lékařka Barbara Sampsonová teď říká, že projekt zůstává "posvátnou povinností" jejího úřadu.

Jedním z lídrů pokračujícího vyšetřování je Carl Gajewski. V jeho laboratoři pracovníci zahalení od hlavy až k patě ochrannými pomůckami připravují k analýze úlomky kostí, z nichž mnohé nejsou větší než bonbon Tic Tac.

Fragmenty se nejdříve oškrabávají břitvou a následně drhnou kartáčkem na zuby a různými čistícími prostředky. Z neporušené kosti je těžké odebrat genetickou informaci, a tak se úlomky drtí na co nejjemnější prášek. To lidé v laboratoři na začátku projektu ještě dělali ručně za pomoci hmoždíře a misky, řekl Gajewski, teď už je ale proces automatizovaný. Fragmenty se ukládají do skleněných trubiček a za použití tekutého dusíku se zmrazí a rozmělní v přístroji nazývaném "mlýnek na kosti". Gajewski uvedl, že i po 13 letech práce na daném projektu mu běhá mráz po zádech, kdykoli se podaří spárovat vzorky genetické informace další oběti.

Navzdory technologickému pokroku není realistické si myslet, že budou takto uzavřeny všechny případy, míní další představitel úřadu soudního lékaře Mark Desire. Těla některých obětí totiž před dvaceti lety kompletně shořela a rodiny téměř 100 zemřelých odmítly předat vzorek, případně poskytly takový, který neobsahoval dostatečné množství DNA.

Čekání na potvrzení od úřadů je pro rodiny obětí mučivé, řekla Rosemary Cainová, která obdržela identifikované pozůstatky svého syna v roce 2002. Město by podle ní mělo zvážit, zda by nebylo lepší, se souhlasem pozůstalých, od pátrání po DNA obětí ustoupit. "Myslím, že to hodně lidem dává falešnou naději," řekla matka hasiče, který zahynul ve věku 35 let.

Nikyah Morganová nyní čelí jinému problému. Po identifikaci DNA své matky nemá jasno v tom, zda ještě chce tělesné pozůstatky převzít a jak s nimi případně naložit. "Najednou se musíte rozhodnout, co udělat s milovaným člověkem, který zemřel před 20 lety," řekla. "Je to skoro jako byste znovu otvírali staré rány," posteskla si.

Témata:  37145

Aktuálně se děje

15. dubna 2024 15:01

Česko přijalo víc uprchlíků z Ukrajiny, než zvládá, myslí si většina Čechů

Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) si většina lidí myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout. Tento názor sdílí 58 procent respondentů. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy