V Norsku to vře kvůli migrantům. Kadeřnice za kritiku islámu musí tvrdě pykat

Okresní soud v pondělí rozhodl, že Merete Hodneová, kadeřnice z malého městečka Byrne v jihozápadním Norsku, „záměrně diskriminovala" muslimku Maliku Bayanovou, když jí loni odepřela své služby, píše server The Local.

Sedmačtyřicetiletá kadeřnice s verdiktem nesouhlasí a má v plánu se odvolat. Její případ už teď vyvolává velmi ostré reakce. Norská ombudsmanka nazvala verdikt důležiým vítězstvím pro svobodu náboženského vyznání.

„Důležité je, že tu máme rozhodnutí oznamující, že není přijatelné odmítnout poskytnout službu někomu kvůli víře nebo náboženství. Verdikt hájí svobodu náboženství v Norsku," myslí si ombudsmanka Hanne Bjurstrømová.

Kadeřnice Hodneová se brání nařčení muslimky Bayanové tím, že říká, že považuje šátek za politický symbol představující ideologii, která ji děsí, spíše než za náboženský symbol. Řekla, že „úplně bláznila", když Bayanová a její přítelkyně vstoupily loni v říjnu do kadeřnictví s hidžábem.

„Pro mě je hidžáb je extrémní politický symbol. když vidím lidi nosit hidžáb, nemám dobrý pocit. Přišly a zeptaly se, co by to stál melír a já jsem řekla, že nepřijímám lidi jako oni a že by měly jít k jinému stylistovi a pak zase odešly," popisuje kadeřnice.

Ještě před zahájením procesu kadeřnice v televizi uvedla, že šátek je pro ni symbolem „islámské ideologie", která je pro ni zlo. Je to prá stejný symbol jako „svastika v nacismu". Nacistická analogie se objevila i po vynesení rozsudku, tentokrát z úst bývalého poslance Petera Myhreho z anti-imigrační pokrokové strany.

Myhre na Facebooku napsal, že hidžáb se rovná nacistické uniformě. „Má-li člověk na sobě nacistickou uniformu a vstoupí do kadeřnictví, stylista mu musí slušně říci: Vítejte, posaďte se tady Herr Obersturmbannführere. Jak byste si to dneska přál?" napsal a dodal, že byl „ohromen" rozhodnutím soudu.

Stejně tak byl překvapen verdiktem 65-letý Jan Skoland, který muslimku Bayanovou konfrontoval před soudní síní přímo před televizními kamerami. Stanici TV2, že verdikt byl „justiční omyl" a forma „pomsty" proti Hodneové. Tento muž byl později médii popsán jako bývalý aktivista anti-islámských hnutí jako je PEGIDA.

„Útok byl pomsta Hodneové, protože veřejně kritizovala islám. Záměrem bylo vytvořit odstrašující příklad toho, čemu budou Norové čelit v případě, že budou kritizovat islám," varoval Skoland. Tvrdil, že celá věc „byla sehrána premiérkou Ernou Solbergovu a její vládou" jako součást „kampaně vedoucí k vymývání mozků lidí".

„Premiérka sama uvedla, že budeme-li laskaví k islámu, bude tak civilizovaný jako všechna ostatní náboženství," řekl Skoland. „Politici nemohou pochopit, co se děje mezi norskými lidí. Každý ví, že je to beznadějný politický sen, že by se islám v Norsku stal laskavým a dobrým náboženstvím. Říkám tomu islámský utopický sen," dodal.

Sama Bayanová byla po vynesení verdiktu ráda, že soud souhlasil, že čelila diskriminaci. „Velmi se mi ulevilo. Výše pokuty nevadí, protože to není osobní. Přeji jí [Hodneové] vše nejlepší, ale je důležité ukázat, že není v pořádku někoho diskriminovat," uvedla.

Bayanová konvertovala k islámu v roce 2011 a začala nosit hidžáb v roce 2014. Říká, že šátek před lidmi nesundává, ale že by neměla problém, kdyby do salonu vstoupili muži, zatímco by jí Hodneová dělala vlasy.

Témata:  Norsko,  muslimové