Norsko, jako největší dodavatel energie pro Evropskou unii, čelí rostoucí kritice za svůj přístup k finanční podpoře Ukrajiny. Kritici poukazují na to, že zatímco norský ropný a plynárenský průmysl zaznamenal výrazné zisky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následného růstu cen energií, pomoc poskytovaná Kyjevu je ve srovnání s jinými zeměmi regionu nedostatečná.
Nárůst cen ropy a plynu mezi lety 2022 a 2023, vyvolaný západními sankcemi vůči Rusku, přinesl norské vládě dodatečný příjem ve výši 108 miliard eur, píše Politico.
Tento fakt vedl některé komentátory, například norské ekonomy Håvarda Hallanda a Knuta Antona Morka, k tomu, aby Oslo označili za „válečného ziskuchtivce“. V prosincovém komentáři pro Project Syndicate autoři tvrdí, že Norsko by mělo přesměrovat část svých výnosů na pomoc Ukrajině a tím zabránit obvinění z pokrytectví.
Norsko od začátku války poskytlo Ukrajině bilaterální pomoc ve výši 3,1 miliardy eur a přislíbilo dalších 3 miliardy eur do roku 2025. Kritici však upozorňují, že jako procento hrubého domácího produktu tato pomoc zaostává za sousedními zeměmi, jako jsou Dánsko, Švédsko nebo Finsko, které neměly z růstu cen energií takové příjmy.
Podle dat z Kielského institutu přestože Norsko těží z role klíčového dodavatele energie pro EU, jeho příspěvky na podporu Ukrajiny jsou nižší než u jeho skandinávských sousedů.
Norský náměstek ministra zahraničí, Eivind Vad Petersson, obhajoval postoj země s tím, že příjmy z ropy a plynu jsou výsledkem tržních mechanismů. Poukázal také na to, že část těchto příjmů je zkreslena nízkou cenovou základnou z období pandemie Covid-19, kdy byly ceny energií mimořádně nízké.
Petersson dále zdůraznil, že Norsko plánuje poskytnout Ukrajině do roku 2030 celkem 14 miliard eur, přičemž pravděpodobně tuto částku ještě překročí. „Nepřijímám tvrzení, že bychom zaostávali za našimi sousedy,“ uvedl.
Od objevu ropy v roce 1969 se energetické zdroje staly pilířem norské ekonomiky. Země spravuje toto bohatství prostřednictvím státem vlastněné společnosti Equinor a systémů, jako je State Direct Financial Interest. Tyto nástroje umožňují vládě těžit z období vysokých cen prostřednictvím daní, dividend a vlastnictví infrastruktury.
Evropští politici, včetně členů Evropského parlamentu, volají po větším zapojení Norska do podpory Ukrajiny. Andreas Schwab, předseda delegace pro vztahy s Norskem, uvedl: „Norsko přichází z stejného regionu jako jeho sousedé, ale dělá méně. To je otázka, na kterou bychom se měli zaměřit.“
Přestože Norsko není členem EU, jeho význam pro evropský energetický trh zůstává klíčový. Rostoucí tlak na větší solidaritu s Ukrajinou by však mohl donutit Oslo k přehodnocení své strategie, a to zejména ve světle kritiky, že těží z války na úkor globální stability.
Témata: Norsko, válka na Ukrajině
Související
6. září 2026 11:52
3. září 2026 10:48
31. srpna 2026 10:49
30. srpna 2026 18:31
28. srpna 2026 9:40
16. července 2026 15:03
