Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusku se kritika OSN nelíbí. Přišla ostrá reakce

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskva - Kvůli nové eskalaci konfliktu v Sýrii se opět zhoršují vztahy mezi Ruskem a USA. Kreml dnes kritizoval západní diplomaty v OSN a obvinil je, že verbálnímu útoky na Rusko poškozují bilaterální vztahy svých zemí s Moskvou.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson v neděli prohlásil, že je Rusko zodpovědné za prodlužování války v Sýrii, a britský velvyslanec při OSN Matthew Rycroft na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti v New Yorku Rusko rovnou obvinil, že se v Sýrii po boku tamního vládnoucího režimu dopouští válečných zločinů. Kritikou nešetřila ani americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová. Rusko podle ní v Halabu nebojuje proti terorismu, nýbrž se dopouští barbarství.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k tomu dnes řekl, že tato rétorika poškozuje bilaterální vztahy s Moskvou a komplikuje řešení syrské krize. Podle Peskova zneužívají teroristé v Sýrii příměří k přeskupení sil a pak útočí na vládní jednotky. Peskov také řekl, že Rusko stále doufá v politické řešení krize a neztrácí naději, že k tomu existuje i politická vůle.

Spojené státy se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova snaží prosadit nové podmínky pro plnění dohody o Sýrii. Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim ale považuje rusko-americkou dohodu o příměří stále za životaschopnou. V televizním rozhovoru obvinil Británii a Francii, že svolaly nedělní schůzku Rady bezpečnosti OSN s cílem podpořit "teroristy" v Sýrii. Podle něj ale svědčí kontakty ministrů Lavrova a jeho amerického protějšku Johna Kerryho o tom, že dohoda o příměří "není mrtvá".

Lavrov také ujistil, že Rusko bude požadovat přísné vyšetření útoku na humanitární konvoj, při kterém bylo 19. září zničeno v provincii Halab 18 kamionů s pomocí. Rusko odpovědnost za útok rozhodně odmítá, ale západní státy jej připisují syrským, nebo ruským letadlům.

Témata:  Sergej Lavrov Sýrie USA Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.