Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ázerbajdžán po referendu mění ústavu. Prezident získal ještě větší moc

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Baku - Ázerbájdžánci v pondělním referendu podpořili ústavní změny, které ještě víc posilují moc autokratického prezidenta Ilhama Alijeva. K významným novinkám patří snížení věkové hranice pro kandidování ve volbách.

Hlasování se zúčastnilo 69,7 procenta registrovaných voličů, kteří schválili všech 29 navržených úprav základního zákona země.

Referendum, pro jehož platnost stačila účast jen 25 procent voličů, především potvrdilo prodloužení funkčního období prezidenta z dosavadních pěti let na sedm. Pro bylo 91,2 procenta hlasujících.

Obdobný počet účastníků řekl "ano" také ostatním navrženým změnám. Ty přinášejí hlavě státu například pravomoc vypisovat podle svého uvážení předčasné parlamentní volby nebo ustavit funkce prvního viceprezidenta a viceprezidenta. První viceprezident se přitom stane místo premiéra druhým nejvyšším představitelem státu, který v případě nutnosti zastupuje prezidenta.

Pro zrušení limitu 35 let pro prezidentské kandidáty se vyjádřilo 91 procent voličů. Tato úprava otevírá možnost synovi čtyřiapadesátiletého Alijeva, aby nastoupil do čela státu po svém otci. Haidarovi Alijevovi je nyní 19 let.

Klan rodiny Alijevů v zemi vládne tvrdou rukou už téměř čtvrt století a ovládá všechny mocenské páky, parlament, soudy i média. Referendum důrazně kritizovala opozice, obhájci lidských práv i Rada Evropy.

Témata:  Ázerbájdžán Ilham Alijev referendum

Související

Aktuálně se děje

10:25

Slintavka a kulhavka děsí i Česko. Stát zavádí přísná opatření

Státní veterinární správa (SVS) dnes oznámila další zpřísnění mimořádných veterinárních opatření (MVO) s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Nová opatření přicházejí v reakci na pokračující šíření nákazy na Slovensku a v Maďarsku, kde bylo v posledních dnech potvrzeno již několik ohnisek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Grónsko

Analýza

Co bude s Grónskem? Dánové dříve dali USA volnou ruku, nátlak ale trpět nebudou

Grónsko, největší ostrov světa, se ocitlo v centru neobvyklé globální pozornosti. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa o jeho možném začlenění pod Spojené státy vzbudila obavy mezi spojenci. Ačkoli bezpečnostní argumenty nejsou v kontextu Arktidy bezdůvodné, posílení americké národní bezpečnosti by mělo vycházet ze spojenectví a důvěry, nikoliv z nátlaku. Grónsko může být klíčovým partnerem, ne cílem agrese.