Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Možnosti prvního jaderného úderu se nevzdáme, varuje americký ministr obrany

Test jaderné zbraně
Test jaderné zbraně
Foto: Pixabay

Washington - Šéf Pentagonu Ashton Carter uvedl, že si Spojené státy v oblasti jaderné zbrojní politiky chtějí i do budoucna zachovat možnost prvního úderu. Informuje o tom agentura AFP.

Americký ministr obrany se to uvedl v úterý v zařízení pro jaderný výzkum v Novém Mexiku poté, co se v médiích objevila zpráva, že prezident Barack Obama uvažuje o změně dlouhodobé americké nukleární politiky, včetně vyslovení závazku nikdy neprovést jaderný útok jako první.

Podle Cartera je však možnost prvního úderu „dlouhodobě naší strategií a je také součástí našich plánů do budoucna". Washington, podobně jako Moskva, trvá na tom, že právo provést preventivní jaderný úder je nezbytnou taktickou možností.

„Spojené státy již dlouhou dobu uplatňují politiku, která umožňuje poskytnout jaderný deštník přátelům a spojencům a přispět tím k zabránění konfliktu," řekl Carter.

Otázka americké jaderné politiky je v poslední době předmětem zvýšené pozornosti kvůli kontroverzním výrokům republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, který například odmítl vyloučit použití jaderných zbraní v Evropě a na Blízkém východě.

Témata:  USA Ashton Carter jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.