Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lavrov si vyslechl kritiku kvůli bombardování Halabu, Rusko prý chce být u rezoluce pro OSN

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí
Foto: mid.ru

Moskva - Šéf ruské diplomacie se dnes v Moskvě sešel se svým francouzským protějškem Jean-Markem Ayraultem. Jednali o situaci v Sýrii, především pak o dalším vývoji ve městě Halab.

Rusko chce spolupracovat na přípravě návrhu rezoluce, kterou pro Radu bezpečnosti OSN navrhuje Francie.

Ayrault dal v Moskvě najevo, že Francie je proti intenzivnímu bombardování Halabu. "Nic nemůže ospravedlnit tu palbu a tolik mrtvých," řekl francouzský šéfdiplomat. Rusko jako spojenec syrského režimu podle něj nemůže takovou situaci tolerovat. "Na zastavení palby není nikdy pozdě a to je důvod, proč jsem se rozhodl odjet do Moskvy," řekl Ayrault na tiskové konferenci.

K možnosti zavést proti Rusku sankce kvůli situaci v Sýrii, Lavrov řekl, že doufá, že převládne zdravý rozum, a ne přání vinit Rusko za všechno. Ministr také prohlásil, že protiraketové systémy S-300 a S-400, které má Rusko v Sýrii, mají čistě obranný účel a Rusko jimi nechce nikoho ohrozit.

Lavrov také podle agentury TASS řekl, že Sýrie souhlasila s otevřením humanitárního úřadu Evropské unie v Damašku. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová v lednu požádala Prahu, aby u syrské vlády prověřila možnosti poskytování humanitární pomoci. Česko trvale zachovalo v Damašku úřad v čele s velvyslankyní i po vypuknutí občanské války v roce 2011. Český úřad na místě zastupuje mimo jiné americkou diplomacii.

Témata:  Sergej Lavrov Francie Sýrie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 11:16

Nová životní role Jiřiny Bohdalové. K tomu bodu všechno směřovala

Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.