Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kontroly hranic uvnitř EU? Rozhodnout musí členské státy, uvedl eurokomisař

Vlajka EU
Vlajka EU
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Lucemburk - Legislativu potřebnou ke zlepšení ochrany a bezpečnosti vnější unijní hranice by měly členské země EU a europarlament přijmout co nejrychleji. Po dnešním jednání ministrů vnitra zemí EU to novinářům řekl eurokomisař Dimitris Avromopulos, odpovědný za tuto problematiku. 

Eurokomisař nevyloučil, že dočasné kontroly na některých vnitřních hranicích EU by mohly pokračovat dál i po polovině prosince, kdy by podle stávající dohody měly skončit. Prodloužení kontrol si podle diplomatů přejí v této chvíli Německo, Rakousko a Švédsko, Evropská komise ve svém plánu návratu k plnému fungování schengenského prostoru ale předpokládá jejich odstranění před koncem letošního roku.

Připomněl, že otázka je v rozhodovací pravomoci členských zemí a on jejich postoj nemůže předjímat. O případném návrhu komise budou rozhodovat právě členské státy unie. Kontroly kvůli velkým počtům migrantů zavedly také Norsko a Dánsko.

Jednání ministrů vnitra bylo obsahově velmi nabité a přineslo jen dílčí dohody v oblastech jako je potřeba zlepšení managementu ochrany vnější hranice, tedy i systematických kontrol občanů unie a spuštění systému evropských cestovních informací označovaného jako ETIAS, který umožní předběžné kontroly a případě odmítnutí vstupu i lidem ze zemí, jejichž občané k cestě do EU nepotřebují vízum.

„Musíme vědět, kdo naši hranici překračuje," komentoval to Avramopulos. Podle Kaliňáka by tyto kroky neměly ovlivnit například plynulost turistického ruchu.

Účastníci jednání dnes podpořili také některé z částí Evropskou komisí navržené reformy unijního azylového "dublinského" systému. Části jako je sdílení informací mezi zeměmi či transformace evropské azylové agentury jsou ale méně kontroverzní částí návrhů. V nich dál zůstává také v případě krizové situace spouštěný mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl. Předpokládá se však, že stávající slovenské předsednictví tuto spornou věc nebude příliš posunovat kupředu, protože Bratislava patří mezi země, které přerozdělování odmítají.

Podle náměstka českého ministra vnitra Jiřího Nováčka se státy dělí na ty, kteří si přejí solidaritu povinnou a solidaritu dobrovolnou. „Byla snaha posunout tuto věc dále, ale z reakcí všech států to vypadá, že bude zapotřebí ještě hodně diskusí na odborné úrovni," poznamenal náměstek.

Ministři dnes také prodiskutovali přípravu smluv s devíti státy například v Africe, které EU z hlediska migrace pokládá za klíčové. Uzavření na míru připravených dohod, podobných té jarní s Tureckem, by mělo usnadnit navracení neúspěšných žadatelů o azyl.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 18:57

Čím Macinka vyhrožoval Pavlovi? Nechce ho kvůli Turkovi pustit na summit NATO

Šéf diplomacie Petr Macinka na tiskovém brífinku, kam nebyla vpuštěna část médií, odmítl obvinění z vydírání hlavy státu. S ironickým podtónem se omluvil veřejnosti, že musí sledovat jeho osobní rozepři s prezidentem, a zdůraznil, že jeho kroky jsou legální. Podle něj jde o běžné politické vyjednávání s Petrem Pavlem, který se podle Macinky stal aktivním politikem a musí se naučit v tomto prostředí pohybovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.