Putin chystá válku, ale ne se Západem. Vojenský analytik varuje před útokem na Ukrajinu

„Příměří na východní Ukrajině je cokoliv jen ne pevné, a proto je vhodné zvážit, co Putin, ruská armáda a Moskvou řízené milice v okupovaných částech Ukrajiny, včetně Krymu, mohou dělat dál, než se vše ztratí v šumu rétoriky Moskvy o třetí světové válce," píše server Interpreter.

Poukazuje na slova nezávislého ruského vojenského analytika Pavla Felgengauera, který přispěl k diskusi o tom, kdy a kam vládce Kremlu v blízké budoucnosti pravděpodobně nasměruje své síly na Ukrajině. „Před Novým rokem, nebo spíše do poloviny ledna, je velká válka na Ukrajině nepravděpodobná," myslí si. To prý ale neznamená, že nebude docházet k místním střetům, které mají vyvíjet tlak na Ukrajinu. Zároveň to prý neznamená, že nepřijdou „nezávislé akce místních militantů."

Situace je vážnější než dřív

Poukazuje také na to, že Rusko v blízkosti oblastí ovládaných Ukrajinou formuje svou tankovou armádu. Právě to je podle Felgengauera změna, kterou musí Ukrajina i Evropa vzít v úvahu, protože již nejde jen o „kozáky a lupiče", kteří tam byli předtím, ale o „velmi vážnou situaci".

Analytik se také domnívá, že útok směrem k Mariupolu je teď nepravděpodobný „vzhledem k povětrnostním vlivům a omezením, kterým Moskva čelí vzhledem ke svému nedávnému vojenskému cvičení". „Navíc, ruská armáda reorganizuje své síly. Generál Valerij Gerasimov, náčelník ruského generálního štábu, řekl, že počet taktických skupin se v těchto podzimních měsících se prudce zvýšil z 66 na 96. V průběhu roku 2017 se dále zvýší na 115 a do roku 2018 na 125 - to je dvakrát tolik jako teď," připomíná server. Pro srovnání Felgengauer uvádí, že Moskva poslala 10 až 12 takových skupin přes hranici s Ukrajinou v srpnu 2014, a že NATO má nyní čtyři takové skupiny v Polsku a pobaltských zemích.

Oděsa na útok není připravena

„Takové soustředění sil a prostředků proti Západu i proti Ukrajině ve stylu druhé světové války je nebezpečné," tvrdí ruský analytik. Dodává, že vznikne situace, kdy budou ruské síly v přesile dvě ku jedné nebo dokonce tři ku jedné. Rusko přitom podle něj sledují jeden cíl - „za žádnou cenu nedovolit euroatlantickou integraci Ukrajiny a zároveň dosáhnout změny režimu v Kyjevě."

Je prý nepravděpodobné, že by si Rusko při nové vlně agrese vybralo Mariupol za svůj cíl. Obléhání tohoto města by bylo podle analytika „dlouhé, krvavé a těžké, protože je již připraveno k obraně. Ale Oděsa není příliš dobře připravena, ani nejsou připravena ani města Cherson a Mykolajiv."

Právě proto je podle něj útok na Oděsu více než pravděpodobný. A to i proto, že „mnozí v Rusku město považují za ruské a protože by jeho 'osvobození' vyvolalo explozi vlastenectví podobně jako připojení Krymu". Ale nejvíce závažný důvod pro myšlení Moskvy v tomto směru je, že může využít svou flotilu a že může dosáhnout spojení s Podněstřím.

Vztahy se Západem jsou tak špatné, že Rusko nemá co ztratit

Další náznak o tom, že se chystá útok na Oděsu je prý třeba hledat ve slovech ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který nedávno západním diplomatům řekl, že teď existuje krátkodobé okénko k jednání o Ukrajině, ale nebude otevřené věčně.

„Ale jsou tu další dva pádné důvody domnívat se Moskva, že Moskva v lednu zaútočí," říká Felgengauer. Na jedné straně by takový krok na rozdíl od útoku na pobaltské země nevtáhl Rusko do sebevražedného střetu s NATO. A na druhé straně prý mnozí v Moskvě nyní cítí, že vztahy se Západem jsou tak špatné, že nemají co ztratit.

Témata:  Ruská armáda,  Ukrajina,  Rusko,  Vladimír Putin