Migrační dohoda mezi EU a Tureckem je tikající bomba. Brzy můžou nastat problémy, zní z Bruselu

Server píše, že dohoda spíše než funkční pakt připomíná tikající časovanou bombu. „Nedostatek politické vůle v Evropě i v Turecku při provádění klíčových ustanovení se ukázal být její Achillovou patou. A pokud lídři brzy nezmění svůj postoj, důsledky pocítí Ankara i Berlín," píše server.

„Selhání dohody by mohlo mít vážné důsledky pro Řecko a byl by to problém i pro země západního Balkánu," řekl Gerald Knaus, ředitel Evropské iniciativy pro stabilitu a hlavní architekt uprchlické strategie. „Byl by to také problém pro Merkelovou, Holandsko a jiné, které v příštím roce čeká volební kampaň," varuje.

Knaus minulý týden publikoval kritickou zprávu o naplňování plánu Evropské unie. Podle jeho závěrů „současná snaha dramaticky klesá." Pokud Evropa nebude jednat, ostrovy v Egejském moři by se mohly stát „evropským Nauru", varuje, odkaz na ostrov, kam migranty posílá Austrálie.

Díky dohodě se měl řecký azylový proces zrychlit, namísto toho se ještě zpomalil. „Evropští úředníci mezitím odmítají dokonce jen uznat, že je tu velký problém. Poukazují na snahu Turecka hlídat své hranice, která vedla k dramatickému poklesu počtu nově příchozích do Řecka - z téměř 2000 migrantů za den v lednu až na 130 migrantů za den. Komise tento týden oznámila, že alokovala miliardy na pomoc uprchlíkům v Turecku, klíčovou součást plánu," píše Politico.

„Evropané o tomto tématu často diskutují na emocionální úrovni, aniž by brali ohled na to, co bude dalším krokem. Martin Schulz může říct, že nenastane žádné volnění vízového režimu pro Turky, ale stále potřebujeme Turecko, aby krize v Egejském moři znovu nevypukla, varuje Knaus.

„Koupili jsme si šest měsíců času a čísla se snížila. Ale co lidi opravdu odrazuje od příchodu není strach z toho, že riskují své životy, ale pocit, že je přijít je beznadějné. Až pak počet příjezdů dramaticky klesne," domnívá se.

Hlavním problémem při provádění tohoto aspektu plánu podle serveru je, že řečtí úředníci odmítli posílat uprchlíky zpět do Turecka. Podle mezinárodních dohod mohou být uprchlíci posláni pouze do zemí považovaných za bezpečné. Ačkoli řecký parlament označil Turecko za „bezpečnou třetí zemi", mají úředníci obvykle jiný názor, který se více shoduje s hodnocením obhájců lidských práv. Skupiny jako jsou Amnesty International a Human Rights Watch pravidelně informují o týrání menšin a politické opozice v Turecku, což jsou faktory, kterými mnozí argumentují, když zemi označují na nevhodnou pro uprchlíky, píše Politico.

Aby došlo ke zmírnění napětí, může Řecko tlačit na přemístění migrantů na pevninu. Ale to je právě to, co Německo a další severské země nechtějí. Jde o to udržet migranty na ostrovech a vrátit je do Turecka, což by vyslalo signál dalším potenciálním žadatelům o azyl, že nemají chodit. Čím déle migranti zůstanou, tím méně je pravděpodobné, že se někdy vrátí domů. Evropa v současné době vrací jen asi 30 procent migrantů, kteří vstupují do EU nelegálně, ukrazují statistiky Evropské komise.

Další otázkou je, zda Turecko bude dál hrát svou roli. Erdoğan však podle serveru chce udržet dohodu naživu, aby částečně udržoval dobré vztahy s Evropou, které byly v poslední době napjaté. V tuto chvíli se pozornost Evropy píše zaměřuje na brexit a další otázky. Problémy dohody s Tureckem tak prý zůstávají do značné míry bez povšimnutí, přestože to v důsledku může vést k jejímu zhroucení.

Témata:  EU,  uprchlíci,  Turecko