reklama

Spolupráce fungovala

Ve skutečnosti takové časy existovaly, připomíná odbornice s tím, že Spojené státy a Rusko v posledních třiceti letech mnohokrát spolu vycházely poměrně dobře a vzájemně spolupracovaly.

"Spojené státy a Sovětský svaz za Michaila Gorbačova podepsaly dohody o nejrozsáhlejší redukci zbraní v historii," poukazuje Stonerová. Dodává, že Rusko během vlády svého prvního prezidenta Borise Jelcina vstoupilo za americké podpory do elitní skupiny G8, participovalo na misi mírových sil v Kosovu a Spojené státy v neposlední řadě poskytovaly značnou pomoc ruskému hospodářství.     

I v momentě, kdy v roce 2000 do úřadu nastoupil Jelcinův nástupce Vladimir Putin, byly vztahy mezi Washingtonem a Moskvou relativně těsné, uvádí expertka. Konstatuje, že následně zhořkly především kvůli rozšiřování Severoatlantické aliance do východní Evropy a následně i Spojenými státy vedené invazi do Iráku.  

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Přesto, během svého prvního funkčního období, byl Putin prvním zahraničním vůdcem, který vyjádřil účast (americkému) prezidentu Georgi W. Bushovi po útocích z 11. září a nabídl Spojeným státům pomoc v jejich válce proti terorismu," pokračuje Stonerová.

Za Putinova nástupce - a jak se později ukázalo i předchůdce - Dmitrije Medveděva a Hillary Clintonové v pozici americké ministryně zahraničních věcí pak tzv. "reset vztahů" mezi USA a Ruskem vyústil ve smlouvu New Start o další redukci jaderných arzenálů. Vznikla i severní distribuční síť, která umožňovala tok zásob pro americké jednotky skrze Rusko do Afghánistánu a Spojené státy řekly ano ruskému vstupu do Světové obchodní organizace, konstatuje expertka.  

Na vině je Putin

Uvedená spolupráce mezi Washingtonem a Moskvou podle Stonerové skončila v roce 2012, kdy se Putin vrátil do prezidentského křesla. "Nebyly to Spojené státy, kdo vyhlásil konec hry, ale byl to Trumpův přítel (Putin)," deklaruje bez servítek odbornice.

Jak dlouhá historie vzájemné spolupráce ukazuje, neexistuje strukturální důvod, proč by spolu Rusko a Spojené státy nemohly vycházet, míní expertka. Doplňuje, že obě země se podle toho v posledních třiceti letech také chovaly.  

Putin však v roce 2013 nabídl azyl pro zavrženého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, připomíná Stonerová. Podotýká, že ještě v tom samém roce následoval bezprecedentní požadavek ruského prezidenta, aby americká Agentura pro mezinárodní rozvoj opustila Rusko a v zemi byl několikrát obtěžován americký velvyslanec, stejně jako další představitelé ambasády Spojených států.  

Poslední kapku pro konec americko-ruské spolupráce pak podle odbornice představovala anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 doplněná ruskou podporou táhlého ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny.

"Příští americký prezident nezdědí problém Rusko, ale problém Putin," deklaruje Stonerová. Z tohoto důvodu nejsou podle ní Trumpovy postoje pouze liché, ale také nebezpečné.