Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nová analýza tragického letu MH370 přinesla převratné informace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Sydney - Analýza nalezených částí malajsijského letadla z letu MH370 podporuje teorii, že se stroj nekontrolovaně zřítil do Indického oceánu. Boeing 777, na jehož palubě bylo 239 lidí, se záhadně ztratil z radarů v březnu 2014.

Australské a malajsijské úřady doposud uváděly, že letadlo během klesání zřejmě neřídil pilot. Ten podle nich možná nebyl při vědomí nebo neměl nad letounem kontrolu, například kvůli tomu, že došlo palivo. Objevily se ale také názory, že letadlo mohlo přistávat kontrolovaně. Klouzavý, sestupný let stroje by vysvětloval skutečnost, proč ve vytyčené pátrací zóně zatím nebyly jeho trosky nalezeny.

Nová zpráva australských vyšetřovatelů podporuje teorii o prudkém pádu letadla. Klapky na křídlech letadla byly totiž při nárazu na hladinu v pozici, jakou mají při letu.

Právě na vztlakovou klapku pravého křídla pohřešovaného boeingu se vyšetřovatelé zaměřili při nové analýze. Klapku podobně jako dalších asi 20 úlomků stroje vyplavil oceán.

"Pravá vztlaková klapka byla v době, kdy se utrhla od křídla, pravděpodobně v neutrální pozici," píše se ve zprávě australských vyšetřovatelů. Také satelitní kontakt z letadla podle vyšetřovatelů potvrzuje, že stroj těsně před zmizením "rychle klesal".

Témata:  zmizelý Boeing 777 letu MH370 Austrálie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.