Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kurdové bojují o Bašiku u Mosulu, IS má k dispozici rakety s bojovými plyny

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.army.mil

Bagdád - Kurdští pešmergové bojují s Islámským státem o město Bašika, které leží zhruba 15 kilometrů severovýchodně od Mosulu. Bašiku brání několik desítek džihádistů, většina civilistů už uprchla.

Zástupci Kurdů sdělili agentuře Reuters, že IS má k dispozici bezpilotní letadla s výbušninami, rakety s hlavicemi naplněnými bojovými plyny jako chlor a yperit a vycvičené odstřelovače.

Jakmile ráno vjel první konvoj pešmergů do Bašiky, ozvala se silný výbuch a bylo vidět dva sloupy kouře. Podle kurdských velitelů se snažili zřejmě dva sebevražední atentátníci kolonu zastavit.

Členové iráckých speciálních jednotek se dostali minulý týden do mosulských ulic a zahájili v nich boj proti IS. Podle Reuters se radikálové vmísili mezi civilisty a na vojáky útočí ze zálohy. Mluvčí specialistů boj popsal jako "nejtěžší válku v městském prostředí".

Jednotky k Mosulu postupující z jihu obsadily město Hamám al-Alíl, odkud radikálové při ústupu do Mosulu předtím odvedli jako lidské štíty mnoho civilistů.  Západně od Mosulu bojují šíitské milice, které chtějí IS uzavřít únikové trasy do Sýrie.

IS čelí ofenzívě nejenom v iráckém Mosulu, ale také v syrské Rakce, kde má hlavní sídlo. Bude-li v těchto svých dosavadních baštách poražen, mělo by to znamenat konec chalífátu vyhlášeného v roce 2014.

Témata:  Islámský stát Irák

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.