Většina mladých muslimů v Belgii má teroristy za hrdiny, řekl vedoucí kanceláře

Podle Goldsteina není problémem samotný islám. Tvrdí ale, že kvůli nedbalosti vládních činitelů dochází k růstu etnických ghett, která jsou problémová a ve kterých platí úplně jiná pravidla. Mezi mladými lidmi tam podle něj bují hněv, trestná činnost a radikalismus. Tedy ideální „ingredience" pro islamistické náboráře.

„Naše města čelí obrovskému problému, možná největšímu od druhé světové války," přiznal Goldstein. „Jak je možné, že lidé, kteří se narodili v Bruselu nebo v Paříži, mohou označovat za hrdiny ty, kteří páchají násilí a teror? To je skutečná otázka, které čelíme," uvedl pro list New York Times.

Jeden z jeho přátel, který v muslimských komunitách v okresech Molenbeek a Schaerbeek působí jako učitel pro starší žáky, mu prý řekl, že „90 procent jeho studentů ve věku 17 až 18 let označuje teroristy za hrdiny".

Schaerbeek je skoro stejně známý jako nechvalně proslulý Molenbeek. Právě v těchto dvou okresech, se skrýval terorista Abdeslam a jeho skupina. Islamisté zde nejen žili, ale po útoku se zde i skrývali. Dokonce si tu vyráběli i zbraně.

Brusel sám o sobě je asi z 25 procent složen z muslimů - 70 procent z nich je marockého původu, 20 procent tureckého. List podotýká, že právě tyto etnické skupiny mají tendenci držet pohromadě, což policii značně komplikuje práci, pokud do komunity potřebuje proniknout.

Systém belgické integrace podle Goldsteina představuje něco mezi francouzským přístupem, kde žijí migranti v předměstských ghettech, a britským a americkým systémem, kde se vytváří komunity jako „Malá Itálie" nebo „Chinatown".

„V Bruselu žijí všichni přímo ve městě, zvolili jsme si model rozmanitosti prostřednictvím míšení populací ve čtvrtích. Ale selhali jsme. Selhali jsme v Molenbeeku i Schaerbeeku," myslí si Goldstein.

„Máme čtvrti, kde žijí stejní lidé, se stejnými lidmi chodí do školy. Jaké spojení mohou mít s celou společností? Jaké spojení mají s reálnou rozmanitostí? Je to princip ghett," uvedl s tím, že právě tento problém musí politici řešit.

Goldstein (38) sám vyrostl v Schaerbeeku jako dítě židovských rodičů, uprchlíků před nacismem. Nyní je také radním této čtvrti a vedoucí kanceláře šéfa bruselského regionu. Židé už podle něj Schaerbeek opustili, na prodej jsou také dvě poslední synagogy.

„Tito mladí lidé nikdy nebyli v muzeu. Až do 18 nebo 20 let nikdy neviděli díla Chagalla, Dalího nebo Warhola. Neví, co je to sen," vysvětluje politik. Důvodem je podle něj především chudoba a nezaměstnanost.

„My těmto lidem nedáváme klíč k tomu, aby mysleli odlišně, aby mysleli mimo krabičku, mimo své sousedství, kde žijí. Je to ideologická krabice, která jim zavírá oči," myslí si Goldstein. Pokud jde o teroristy, náboženství je podle něj jen záminkou. „V nic nevěří, ale islám je jakýsi způsob, jak mohou vyjádřit a krystalizovat svou radikalizaci," uvádí.

Mladí lidé, jejichž rodiče nebo prarodiče byli přistěhovalci, prý čelí vážným otázkám identity. „Ale identita je dvoustranný vztah - mezi mladými muslimy a samotnými Belgičany. Musíme bojovat proti rasismu a diskriminaci stejnou silou jakou je radikalizace, protože naše společnost dává těmto mladým lidem špatnou představu o tom, kdo a co jsou," dodal Goldstein.

Témata:  muslimové,  Belgie