Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ženy v Afghánistánu mohou na veřejnost znovu jen v burce

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Radikální islamistické hnutí Tálibán nařídilo ženám v Afghánistánu, aby na veřejnosti nosily burku, tedy oděv, který je zahaluje od hlavy k patě. Je to podle něj "tradiční a uctivé". Informuje o tom agentura AFP, podle níž je opatření nejvýraznějším omezením ženských práv od loňského srpna, kdy se Tálibán vrátil k moci.

Už v září Tálibán obnovil ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti, jehož úředníci dohlížejí na to, aby se obyvatelé země řídili přísnou formou islámského práva šaría. Koncem loňského roku režim vyzval televize, aby přestaly vysílat seriály, v nichž vystupují ženy, a aby zajistily, že novinářky objevující se na obrazovce budou zahalené závojem.

Islamistické hnutí také oznámilo, že Afghánky nebudou moci cestovat samy dál než na vzdálenost 72 kilometrů. Na delších cestách je musí doprovázet mužský příbuzný. Letos v únoru Tálibán ženám, které pracují na ministerstvech, nařídil, aby nosily pokrývku hlavy (hidžáb) a pracovaly odděleně od mužů.

I když Tálibán po loňském nástupu k moci tvrdil, že jeho nový režim bude umírněnější než ten minulý, svržený roku 2001, nemohou na mnoha místech země dívky a ženy ani do škol.

Za minulé vlády v letech 1996 až 2001 Tálibán požadoval, aby se ženy zcela halily do burek a z domovů vycházely jen s mužským doprovodem. Právo studovat ani pracovat neměly. Za porušení pravidel jim hrozily přísné tresty. Běžné byly popravy a bičování.

Témata:  Afghanistán muslimové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.