Tálibán již dříve slíbil zaručit ženám rovnoprávnost v souladu s islámským právem. Mnoho Afghánců na tyto sliby ale hledí skepticky, především pak ti, kteří si pamatují, jak tálibové za své dřívější vlády v letech 1996 až 2001 prosazovali přísné islámské právo šaría. Dívky tehdy nemohly navštěvovat školy, ženy nesměly až na výjimky pracovat, hudba a televize byly zakázány a podezřelí zločinci byli na veřejnosti bičováni, mrzačeni či popravováni.

"Afghánci budou moci pokračovat ve vyšším vzdělání v souladu s právem šaría, nebudou ale smět pobývat ve smíšeném prostředí, kde se společně vyskytují muži a ženy," prohlásil ministr Abdul Baki Hakkání na nedělním zasedání afghánské Velké rady (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země. Tálibán podle něj chce "vytvořit školní osnovy, které budou odpovídat islámským, národním a historickým hodnotám Afghánistánu, ale současně budou schopné konkurence s dalšími zeměmi".

Oddělené třídy pro chlapce a dívky budou rovněž na základních a středních školách, což bylo ale podle agentury AFP v hluboce konzervativním Afghánistánu i doposud běžné.

Agentura AFP poznamenala, že na nedělním zasedání Velké rady nebyly přítomny žádné ženy. "Ministerstvo vyššího vzdělání řízené Tálibánem o dalším fungování univerzit v zemi hovořilo pouze s mužskými zástupci učitelů a studentů," řekla AFP jedna z přednášejících, která za předchozí, Západem podporované vlády působila na kábulské univerzitě. Podle ní to svědčí o "systematickém zamezování účasti žen na rozhodování" a také o "rozporu mezi slovy a činy Tálibánu".

Afghánský novinář Bašír Ahmad Gvach na twitteru uvedl, že kromě koedukovaných tříd bude v Afghánistánu zakázána i výuka dívek učiteli z řad mužů. "To znemožní dívkám vyšší vzdělávání, protože univerzity si takovou věc z důvodu nedostatku lidských zdrojů nemohou dovolit," napsal Gvach.