Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Japonský premiér Abe se setká s Trumpem

Donald Tump
Donald Tump
Foto: Facebook

Tokio/Soul - Japonský premiér Šinzó Abe už telefonicky hovořil s budoucím prezidentem USA Donaldem Trumpem, oba se sejdou tváří v tvář příští týden. Trump již údajně potvrdil závazek bránit Jižní Koreu v rámci stávající obranné aliance.

Předběžně se Trump a Abe dohodli na termínu 17. listopadu, kdy by japonský premiér ke schůzce využil cestu na summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Peru.

Trump během předvolební kampaně zahrnul Japonsko mezi státy, které by podle jeho názoru měly za vojenskou ochranu ze strany USA platit více než doposud.

"Japonsko, Německo, Jižní Korea, Saúdská Arábie jsou bohaté státy. Proč neplatí Spojeným státům za obranu?" zeptal se Trump. Otázka se dotýká i zemí NATO, z nichž drtivá většina nepřispívá na svou obranu ani dvě procenta HDP. Mezi "černé pasažéry" bývá v tomto ohledu zahrnováno i Česko.

Jižní Koreu Trump v noci na dnešek ale ujistil, že USA ji budou dál chránit za stávajících podmínek. Podle jihokorejské agentury Jonhap, která se odvolala na diplomatické zdroje, tak učinil během telefonického rozhovoru s jihokorejskou prezidentkou Pak Kun-hje.

Agentura Reuters připomněla, že Trump v předvolební kampani v dubnu hlásal, že Spojené státy musejí být připraveny nechat jednotlivé země, aby se o sebe postaraly, i kdyby to znamenalo, že budou mít jaderné zbraně.

Témata:  Donald Trump Šinzó Abe Jižní Korea

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.