Všichni řeší uprchlíky, Evropa má ale i tyto problémy, varuje komentátor

Zkušenost s Trumpem, který postavil na hlavu sociologické průzkumy prestižních deníků, nutí Evropu mít se na pozoru před odstředivými silami, které například ve Francii zastupuje Marine Le Penová. Francouzská nacionalistka má být údajně spolufinancována Moskvou, je považována za osobu nevražící na Evropskou unii. Co tedy čeká Unii v roce příštím, co je v sázce, zůstává nyní jedním velkým otazníkem. Již nyní vidíme zřetelně, že možné je vše, píše v komentáři server The Moscow Times.

Budeme svědky déjà vu? Bude Le Penová či její strana poražena oponentem, který stmelí pravici s levicí? Zopakuje se tím minulý neúspěch? Zářijové volby do Bundestagu nedoženou dozajista ty francouzské co do (bulvární) sledovanosti. Pluralitnímu Německu určují rytmus života dvě dobře ukotvené celonárodní strany, které dávají tušit výsledek příštích voleb. Tradičně jde o přetahovanou mezi CDU/ CSU a sociálními demokraty. Zdá se, že žádná strana útočící na CDU zprava by nepřesáhla 5% kvorum, které je nutné, aby straníci takové partaje mohli do Bundestagu vůbec zasednout. Povede-li Angela Merkelová do voleb CDU, k čemuž se má vyjádřit v prosinci, a pokud by zvítězila, mohla by se stát znovu kancléřkou Německa. Historicky by se mohla pak měřit s Helmutem Kohlem, který se skvěl jako federální kancléř na politické scéně šestnáct roků, připomíná komentátor Rene Nyberg.

V Německu to vypadá, že bude dále vládnout koalice CDU/ CSU a sociální demokraté. Merkelové zatím kupodivu nikdo nevytváří systémovou opozici. V Bavorsku se nicméně strachuje o své preference CSU a CDU naznačuje, že mít lepší volební výsledky zelení, dala by se zvažovat koalice CDU právě s touto stranou.

Sociální a imigrační otázky vedle uvedených jevů konsolidují polskou opozici vůči pro-bruselskému kurzu. Zatím nic z toho ovšem nevede k posílení vazeb s Ruskem. Země Visegrádské skupiny: Slovensko, Česká republika, Maďarsko a Polsko kolísají ve své podpoře Angele Merkelové. Jistá deziluze z EU, myšlení starého střihu, stále jaksi probublávají na povrch - to vše navzdory benefitům, které země Visegrádské čtyřky z EU čerpají. Podivnému sentimentu se oddávají i země bývalé NDR, píše se v komentáři

Roli Merkelové výrazně pomohla válka na Ukrajině a s ní spojené problémy. Úloha Německa a kancléřky tím byly posíleny značnou měrou. To samé lze říci o francouzském prezidentovi Hollandovi. Prezident Barack Obama svěřit těmto dvěma politikům významnou funkci ve vyjednávání o průběhu střetu stran na Ukrajině.

Frank-Walter Steinmeier, ministr zahraničních věcí Německa, a Angela Merkelová se dostali do protiváhy k Němcům, kteří se obávají čehokoli, co by signalizovalo rostoucí možnost silové konfrontace s Ruskem. Na Merkelovou je také vyvíjen tlak ze strany spojenců, kteří například poskytují Ukrajině tzv. „nesmrtící" zbraně, resp. pomoc založenou na dodávkách takového materiálu, který nemá nikoho ohrožovat na životě bezprostředně. Kolize těchto zájmů se nedaří efektivně řešit v krátkém čase.

Ačkoli se Merkelové podařilo jakžtakž se domluvit s Tureckem, příští německé předsednictví státům G 20 se ponese v duchu syndromu jménem Afrika. Skutečný cit pro realitu a v Evropě nicméně určí, co se zakrátko bude dít ve státech EU a jaký bezprostřední život nás všechny v tomto uskupení čeká, dodává komentátor.

Témata:  EU,  Německo