Porošenko se dostal k absolutní moci, kritizuje prezidenta bývalý diplomat

Moc převzal Porošenko

Ze západní perspektivy není dění na Ukrajině zcela neobvyklé, podotýká expert. Konstatuje, že takto funguje koaliční vládnutí - stačí se zeptat Španělů, kteří jsou od loňských prosincových voleb stále bez vlády, či Irů, Řeků nebo Němců. "Ukrajina pochopitelně není Španělsko," pokračuje Frolov. Vysvětluje, že tamní aktuální obměna vlády není vedena cílem více reflektovat vůli lidu vyjádřenou ve svobodných a férových volbách - spíše jde o to udržet existující řád zákulisních dohod oligarchů, z něhož profituje úzká skupina elit.  

Frolov míní, že jde rovněž o naprosté uchopení moci prezidentem Petro Porošenkem, který se snaží dosadit svého politického chráněnce, mluvčího parlamentu Vladimira Grojsmana, do premiérského křesla a svého politického spojence, Jurije Lucenka, na post generálního prokurátora. "Porošenko, posedlý kontrolou, zřejmě nevěří v systém rovnováhy a vzájemné kontroly moci," varuje expert. Deklaruje, že podobně jako mnoho postsovětských a východoevropských vůdců i Porošenko usiluje o maximalizaci své osobní moci, když spoléhá na své lokaje, chráněnce a pochybné zákulisní hráče, aby kontroloval politická rozhodnutí a zůstal mezi podnikatelskými lupiči."Toho se přesně obávají západní země, ale zřejmě nemají moc, aby tomu zabránily," soudí bývalý diplomat.   

Na Ukrajině lze dle podle odborníka stále pozorovat Porošenkovy snahy odpovídat na rostoucí frustraci - jak doma, tak na Západě - z vlády bránící se některým reformám, nekontrolované korupce a klesající veřejné podpory. Frolov přiznává, že během Jaceňukova premiérství Ukrajina učinila skutečný pokrok v reformě rozpočtu, restrukturalizaci dluhů, bankovní regulace a omezení energetických dotací. Dodává však, že zároveň zůstává nefunkční daňový systém, vlastnické právo je vratké a justiční systém zkorumpovaný. "Co je důležitější, vládní fondy nadále vyprchávají skrze velkorysé dohody s byznys-kamarádíčky, kteří jsou občas až příliš blízcí premiérovi či dokonce samotnému prezidentovi," připomíná expert.

Někdejší diplomat konstatuje, že to vše vyústilo v drtivou ztrátu veřejné podpory Bloku Pero Porošenkova a Jaceňukovy Lidové fronty, přičemž tyto politické strany se podle březnového průzkumu společnosti KMIS těší přízni pouhých šesti, resp. dvou procent obyvatel. Další dvě strany bývalé koalice - Vlast Julie Tymošenkové a Svépomoc Andrije Sadového - v průzkumech rostou od doby, kdy v únoru opustily "potápějící se loď", když Jaceňuk přežil hlasování o důvěře, doplňuje Frolov.  

Rýsuje se promoskevská koalice

Expert míní, že nové parlamentní volby by pro Ukrajinu byly destabilizující, jelikož by pravděpodobně neměly jasného vítěze a navíc se rýsuje možná promoskevská široká koalice mezi Tymošenkovou a Opozičním blokem. "Další volební turbulence by také pozdržely vyplácení půjčky Mezinárodního měnového fondu v hodnotě 17,6 miliard dolarů a americké vládní půjčky, což by mělo devastující dopady na finanční stabilitu Ukrajiny," podotýká odborník.

Přeskupení vlády na bázi stávající koalice, jejímž členům hrozí, že v předčasných volbách přijdou o všechno, proto bylo dle Frolova jedinou možností. Vše proběhlo v typickém ukrajinském stylu, když Jaceňuka uvolnili z premiérského křesla ve chvíli, kdy jej přestali podporovat dva klíčoví oligarchové, Renat Achmetov a Igor Kolomojskij, připomíná bývalý diplomat. Dodává, že uvedení muži tak učinili až po obdržení záruk, že jejich zájmy ochrání nová vláda.

"Pro Moskvu vládní rošáda v Kyjevě příliš nemění," domnívá se odborník. Poukazuje, že ukrajinská bezpečnostní politika, stejně jako vyjednávání s Ruskem o urovnání v Donbasu, nadále kontroluje Porošenko, kterého Kreml pořád považuje za příhodného partnera pro mírové uspořádání, zatímco Jaceňuka líčil jako vůdce válčící strany. Moskva dle Frolovova názoru každopádně mohla z předčasných voleb profitovat, což ostatně nedávno přiznal předním ruským byznysmenům i Vladimier Putin, který daný scénář předtím nabízel americkému prezidentu Baracku Obamovi a německé kancléřce Angele Merkelové.         

Moskva má totiž zájem na tom, aby v ukrajinském parlamentu dala dohromady 300 hlasů potřebných ke schválení ústavní reformy, jak předpokládá mírová dohoda Minsk II, což by Donbasu garantoval stálý zvláštní statut, vysvětluje expert. Konstatuje, že takový scénář však není v dohledné době pravděpodobný, jelikož do pozice mluvčího parlamentu se dostal jeden z předáků majdanu Andrij Parubij.

Frolov zároveň připomíná, že oddělit problém ústavní reformy od dohody Minsk II se snaží Německo. To kalkuluje s tím, že ke schválení zákona o zvláštním statutu, všeobecné amnestii a volebního zákona pro Donbas  je třeba jen 226 hlasů, kterými Porošenkova koalice nyní disponuje, uvádí odborník. Dodává, že pokud se prezident ocitne pod domácím i mezinárodním tlakem, aby jednal, a při jeho přímé politické odpovědnosti za novou vládu, je taková varianta potenciálně průchodná. "Ale jako vždy, v ukrajinské politice není nic jisté," uzavírá někdejší diplomat.P

Témata:  Ukrajina,  Petr Porošenko,  Arsenij Jaceňuk