Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Norsko Snowdenovi nezaručí, že ho nevydá do USA

Oslo
Oslo
Foto: Pixabay

Oslo - Norský nejvyšší soud zamítl žádost exkonzultanta americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, aby mu norská vláda dala záruku, že ho nevydá do Spojených států.

Informovala o tom dnes agentura Reuters. Snowden chtěl do Norska přijet osobně převzít cenu norského PEN klubu za boj za svobodu slova.

Norský nejvyšší soud dnes oznámil, že potvrdil dvě předchozí rozhodnutí soudů nižší instance. Ve zdůvodnění uvedl, že norské ministerstvo spravedlnosti nemůže být nuceno, aby předem učinilo rozhodnutí, zda Snowdena vydá, či nikoli.

Snowdenovi právní zástupci se v dubnu obrátili na soud v Oslu, aby předem zajistili, že Snowden nebude v Norsku zadržen a vydán do Spojených států. Uvedli, že nelze Snowdena do USA vydat, jelikož by se mu tam nedostalo spravedlivého procesu. Soud v Oslu se v červnu odmítl Snowdenovou žádostí zabývat a totéž učinil v září odvolací soud.

Norský PEN klub udělil Snowdenovi cenu pojmenovanou po německém autorovi Carlovi von Ossietzkém v březnu, a to za přispění k obraně práva na svobodu slova. Tento měsíc si ji chtěl Snowden přijet do Norska osobně převzít.

Témata:  Edward Snowden,  Norsko

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 22:00

Před devíti lety vyšel z vězení. Co dnes dělá Jiří Kajínek?

Pětašedesátiletý Jiří Kajínek se již více než dva roky těší ze spokojeného manželství s psycholožkou Magdou Gubovou. Dvojice se zná dlouhá léta a jejich vztah prošel náročnou zkouškou v době, kdy si odpykával trest ve vězení. Jeho tehdejší partnerka při něm pevně stála i v obdobích, kdy nebylo vůbec jisté, zda se ještě někdy dostane na svobodu. Kajínek opustil brány věznice díky milosti udělené tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a své soukromí a fungování domácnosti přiblížil na tiskové konferenci k organizaci G MMA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.