Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Islámský stát přešel do tvrdého protiútoku. Přinutil iráckou armádu v Mosulu k ústupu

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Bagdád - V úterý iráčtí vojáci obsadili nemocnici Salám, což bylo považováno za jeden z největších úspěchů bojů o Mosul, které trvají od října. Nadšení ale nevydrželo dlouho, Islámský stát přešel do tvrdého protiútoku.

Obsazením nemocnice se vojáci dostali do vzdálenosti 1,5 kilometru od řeky Tigris, která protéká od severu k jihu středem města.

Bojovníci IS proti jednotkám obsazujícím nemocnici poslali šest sebevrahů a vojáci čelili také silné palbě. Koaliční letadla, která Iráčany v boji podporují, zasáhla jednu budovu nemocničního komplexu, z níž radikálové na vojáky útočili granátomety.

Z jihu Mosulem postupuje devátá obrněná divize. Když vojáci v úterý vjeli do čtvrti Vahda, v níž je nemocnice, nenarazili téměř na žádný odpor a domnívali se, že radikálové utekli, sděllil armádní zdroj agentuře Reuters.

"Jakmile jsme ale nemocnici obsadili, otevřely se brány pekla. Útočili odevšad, z každé ulice a domu v blízkosti nemocnice," dodal. Domnívá se, že radikálové zřejmě využili tunelů pod nemocnicí a jimi zřejmě poslali atentátníky. Vyloučeno ale není ani to, že se útočníci ukrývali v areálu nemocnice. "Jsou jako duchové," prohlásil armádní zdroj.

Armáda nezveřejňuje zprávy o svých obětech, OSN odhadla, že v listopadu zřejmě padlo na straně vojska až 2000 lidí. Zdroj agentury Reuters k bojům ve čtvrti Vahda řekl, že tam vojsko přišlo o 20 lidí a že lidé z IS poškodili asi 20 obrněných vozidel.

Témata:  Islámský stát Irák

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.