Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Muslimům hrozí vyhlazení, dávají se na útěk, píše deník

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Neipyijto (Barma) – Jen za několik posledních dnů a týdnů uprchlo z Barmy více než 20 tisíc Rohingů, tedy příslušníků tamní etnické skupiny muslimů. Země dokonce čelí obvinění z možné „genocidy“. Informuje o tom server britského listu The Independent.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí: „Odhaduje se, že 21.000 Rohingů dorazilo mezi 9. říjnem a 2. prosincem do bangladéšského města Cox's Bazar". Vláda převážně buddhistické Barmy však mediální zprávy o údajném násilí proti muslimům kritizuje a formálně už také podala formální protest proti úředníkovi OSN v Bangladéši, který řekl, že stát provádí „etnické čistky".

O víkendu malajský premiér Najib Razak uspořádal protestní shromáždění proti tomu, co nazval „genocidou" menšiny Rohingů, tvrdil také, že „už je toho dost". Agentura OSN pro lidská práva varuje, že Rohingové mohou být oběťmi „zločin proti lidskosti" a že Barmě se „do značné míry nepodařilo jednat o doporučeních obsažených ve zprávě Úřadu OSN pro lidská práva".

Barma neumožňuje zahraničním novinářům a vyšetřovatelům přístup do západní provincie Rakhine, kde údajně došlo k největším problémům. Muslimští uprchlíci, kteří se dostali do Bangladéše však hovoří o znásilňování, mučení a vraždách z rukou státních bezpečnostních složek. Uvedla to agentura AFP. Z analýzy satelitních snímků provedené organizací Human Rights Watch byly stovky budov ve vesnicích muslimských Rohingů srovnány se zemí.

Konflikt pramení z konfliktů ve vztazích mezi barmskými théravádovými buddhisty a Rohingy, muslimskou menšinovou skupinou, což má za následek jednu z nejhorších uprchlických krizí na světě.

Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž strana nedávno vyhrála barmské volby, mluví o tom, že by vláda měla jednat o podpoře bezpečnějšího prostředí pro Rohingy. Minulý týden slíbila, že bude usilovat o „mír a národní usmíření". V praxi však má otázky bezpečnosti – i politiky vůči muslimům – na starosti armáda.

Bývalý šéf OSN Kofi Annan během návštěvy země v úterý vyzval barmské bezpečnostní síly, aby působily v rámci právního státu a to především na severozápadě země, kde armáda zabila nejméně 86 lidí. Bezpečnostní operace nesmí ohrozit občanská práva občanů, varoval Annan, který stojí v čele panelu jmenovaného vládou, jehož úkolem je nalézt řešení konfliktu mezi barmskými buddhisty a muslimskými Rohingy.

Barmské úřady také odmítly tvrzení některých obyvatel a skupin bojujících za práva, že vojáci znásilnili muslimské ženy, spálili domy a zabíjeli civilisty při raziích, které reagovaly na koordinované útoky na třech hraničních přechodech podél hranice s Bangladéšem. Su Ťij se již zavázala k vyšetřování současného násilí.

Už více než 230 tisíc (podle některých odhadů dokonce až 500 tisíc) Rohingů dnes žije v Bangladéši, většina z nich nelegálně, jen asi 32 tisíc z nich jsou formálně registrováni uprchlíci. Tato čísla se však mohou brzy výrazně změnit. V Barmě stále žije asi 800 tisíc muslimů, kteří by se mohli dát na útěk. Dalších 400 tisíc Rohingů žije v Saúdské Arábii, 200 tisíc pak i v Pákistánu.

Témata:  Barma muslimové genocida

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 13:09

Ornella Koktová popsala chování Jaromíra Soukupa u soudu. Byl rudý a syčel

Dvě klíčové svědkyně vypovídaly v minulém týdnu u soudu mezi Jaromírem Soukupem a Agátou Hanychovou. Jednou z nich byla Ornella Koktová, která podle podnikatele mlžila, jak jen mohla. Teď už víme, jak své vystoupení vnímala ona sama. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

36 let od masakru na Náměstí nebeského klidu. Čína šíří svá chapadla po celém světě

Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.