Muslimům hrozí vyhlazení, dávají se na útěk, píše deník

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí: „Odhaduje se, že 21.000 Rohingů dorazilo mezi 9. říjnem a 2. prosincem do bangladéšského města Cox's Bazar". Vláda převážně buddhistické Barmy však mediální zprávy o údajném násilí proti muslimům kritizuje a formálně už také podala formální protest proti úředníkovi OSN v Bangladéši, který řekl, že stát provádí „etnické čistky".

O víkendu malajský premiér Najib Razak uspořádal protestní shromáždění proti tomu, co nazval „genocidou" menšiny Rohingů, tvrdil také, že „už je toho dost". Agentura OSN pro lidská práva varuje, že Rohingové mohou být oběťmi „zločin proti lidskosti" a že Barmě se „do značné míry nepodařilo jednat o doporučeních obsažených ve zprávě Úřadu OSN pro lidská práva".

Barma neumožňuje zahraničním novinářům a vyšetřovatelům přístup do západní provincie Rakhine, kde údajně došlo k největším problémům. Muslimští uprchlíci, kteří se dostali do Bangladéše však hovoří o znásilňování, mučení a vraždách z rukou státních bezpečnostních složek. Uvedla to agentura AFP. Z analýzy satelitních snímků provedené organizací Human Rights Watch byly stovky budov ve vesnicích muslimských Rohingů srovnány se zemí.

Konflikt pramení z konfliktů ve vztazích mezi barmskými théravádovými buddhisty a Rohingy, muslimskou menšinovou skupinou, což má za následek jednu z nejhorších uprchlických krizí na světě.

Barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, jejíž strana nedávno vyhrála barmské volby, mluví o tom, že by vláda měla jednat o podpoře bezpečnějšího prostředí pro Rohingy. Minulý týden slíbila, že bude usilovat o „mír a národní usmíření". V praxi však má otázky bezpečnosti – i politiky vůči muslimům – na starosti armáda.

Bývalý šéf OSN Kofi Annan během návštěvy země v úterý vyzval barmské bezpečnostní síly, aby působily v rámci právního státu a to především na severozápadě země, kde armáda zabila nejméně 86 lidí. Bezpečnostní operace nesmí ohrozit občanská práva občanů, varoval Annan, který stojí v čele panelu jmenovaného vládou, jehož úkolem je nalézt řešení konfliktu mezi barmskými buddhisty a muslimskými Rohingy.

Barmské úřady také odmítly tvrzení některých obyvatel a skupin bojujících za práva, že vojáci znásilnili muslimské ženy, spálili domy a zabíjeli civilisty při raziích, které reagovaly na koordinované útoky na třech hraničních přechodech podél hranice s Bangladéšem. Su Ťij se již zavázala k vyšetřování současného násilí.

Už více než 230 tisíc (podle některých odhadů dokonce až 500 tisíc) Rohingů dnes žije v Bangladéši, většina z nich nelegálně, jen asi 32 tisíc z nich jsou formálně registrováni uprchlíci. Tato čísla se však mohou brzy výrazně změnit. V Barmě stále žije asi 800 tisíc muslimů, kteří by se mohli dát na útěk. Dalších 400 tisíc Rohingů žije v Saúdské Arábii, 200 tisíc pak i v Pákistánu.

Témata:  Barma,  muslimové,  genocida