Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropa byla otevřena, nová budova v Bruselu je určena pro summity EU

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - V Bruselu si dnes mohla veřejnost poprvé zevnitř prohlédnout novou budovu Europa, která bude od příštího roku hostit ministerská jednání i summity prezidentů a premiérů zemí unie. Stavba, s rozpočtem 321 milionů eur prakticky plně hrazených z unijních prostředků, nabrala v Belgii zpoždění.

Skutečné celkové náklady výstavby zatím nejsou spočteny, to by se mělo stát až v příštích měsících. Prosklený dům, jehož zvláštní vnitřní několikapatrová "váza", "vejce" či oficiálně "svítící lucerna" se dostala i do nového loga Rady EU, stojí v bruselské evropské čtvrti, hned vedle budovy Justus Lipsius, jejíž funkce příští rok doplní a převezme.

Vnější fasádu stavby tvoří poměrně nepřehledné množství okenních rámů nejrůznějších velikostí, které ovšem zakrývají pohled na onu centrální "lucernu" domu.

Rámů je 3750, pocházejí ze všech 28 členských zemí unie a symbolizovat mají "jednotu v různosti", tedy unijní motto. Stavba má nejen moderní část z dílny konsorcia firem Samyn and Partners (Belgie), Studio Valle Progettazioni (Itálie) a BuroHappold (Británie), ale také "absorbovala" rekonstruovaný blok paláce Résidence architekta Michela Polaka z roku 1922.

Dům se pyšní svým "zeleným" řešením, celou plochu střechy například pokrývají solární panely. V deštivém Bruselu je ale nejspíš užitečnějším nápadem automatický sběr dešťové vody, využitelné například na splachování.

První ministerská schůzka by se v novém a barevnějším prostředí měla uskutečnit pod předsednictvím Malty už v lednu. Prvním summitem by podle nynějších plánů mělo být pravidelné březnové jednání šéfů států a vlád EU.

Témata:  EU Belgie

Související

Aktuálně se děje

2. července 2026 13:10

Čtyřicítky v červnu. Vedra v Evropě přestávají být anomálií a škodí ekonomice

Ještě donedávna byla letní vlna veder vnímána především jako nepříjemná epizoda, která po několika dnech odezní. Letošní červen však ukazuje, že takový pohled přestává stačit. Extrémní teploty už nepředstavují pouze zdravotní nebo meteorologický problém. Stále výrazněji zasahují také ekonomiku. Ovlivňují produktivitu práce, ceny potravin, spotřebu energie i veřejné rozpočty.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy