Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migranti si přivlastňují Evropu, do Afriky se nevrátí, zuří politička

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Praha – České novinářka a poslankyně za hnutí ANO Jana Lorencová, se na svém facebookovém profilu o nějaké době opět zaměřila na otázku migrace a uprchlíků. Ve svém komentáři sice uznává, že těm, kteří prchají před válkami, je nutné pomoci, dodává však velké „ale“.

Lorencová přiznává, že má v této problematice problém. „Vlastně není zdaleka jediný. Máme být solidární s lidmi, kteří utíkají do Evropy před válkou. To opravdu ve všech zemích, odkud k nám běženci poudí v masivním měřítku, zuří válečné konflikty? Dobře, s lidmi prchajícím opravdu a prokazatelně před válkou, protože jim hrozí smrt a oni se na vyvolání konfliktu nepodíleli, ano pak můžeme o pomoci uvažovat. Je to naše volba a otázka svědomí každého z nás. Nebudu se zabývat teď dalšími okolnostmi, jako je neoddiskutovatelný fakt,že do bezpečí by se měly dostat především ženy, děti a staří lidé," domnívá se česká poslankyně.

Tito lidé by podle ní měli uprchnout do první bezpečné země se stejnou kulturou a stejným náboženstvím. „Zajistit by to ale měli především právě ti mladíci, kteří do Evropy utíkají. Oni by se měli postarat a to v případě opravdového nebezpečí, aby se jejich blízcí dostali do bezpečí. Jenže utíkají oni. Rodiče a blízké nechávají napospas nepříteli, proti kterému by měli snad bojovat!? Už jsem se o tom před časem rozhovořila i ve Sněmovně," připomíná Lorencová.

Daleko víc ji prý ale trápí jiná věc. „Čím dál častěji si musím klást otázku, proč se mám já, středoevropanka cítit odpovědná za to, co potkalo některé země s cizí kulturou. Kde mám v sobě najít přesvědčení, že je mojí povinností je vítat, nechat je aby se přisáli na to, o co se ani v nejmenším nezasloužili? Proč já mám být odpovědná za to, že někde, kdekoliv ve světe zří válka? Neměli to být spíš ti prchající svalovci, dožadující se toho, abychom jim odevzdali výsledky práce nejen naší,ale našich předků? Jakým právem po mně někdo požaduje, abych tuto podivnou argumentaci přistoupila? Správní muži brání své domovy, válčí o to, aby jejich rodiny byly v bezpečí! Ale to oni ne!" zuří politička.

„Obávám se, že tento můj komentář neprojde a děsí mne to. Tohle je totiž ten nejhorší druh totality. Ta snaha zavřít ústa těm, kdo uvažují podobně, jako já. Myslíte si, že existuje nějaké vysvětlení, které bych pochopila,vysvětlení toho, že jsme spoluodpovědni za osudy Somálců Eritrejců a běženců z dalších zemí, kteří si naši civilizaci přivlastňují násilím? Kteří se nám, bohužel mnohdy úspěšně, pokoušejí vnutit způsoby myšlení, který je nám na hony vzdálený. Jakým právem? Jak je možné, že si dovolují bourat ploty (včerejší Španělsko a x dalších násilných aktů!) vůči zemím, kterým konečně došlo, co se vlastně děje? To že poklesl počet mediálních výstupů na toto téma nás snad má uklidnit? Vždyť oni tady už jsou! A obrazně i fakticky řečeno jim ustupujeme. Obávám se, že jsme u zdi. A protože některé okolní země se začínají jejich přílivu bránit, co jim zbývá, než jít tam, kde ještě na ně dost připraveni nejsou! Do Afriky se nevrátí. Tomu snad nevěří ani paní Merkelová!" dodává ostře Lorencová.

Témata:  uprchlíci Jana Lorencová

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.