reklama

Po nynější dohodě čeká novelu směrnice hlasování v plénu Evropského parlamentu a také následný formální souhlas členských zemí. Podle české europoslankyně Dity Charanzové (ANO), která byla stínovou zpravodajkou za liberální frakci ALDE, se o novele bude v europarlamentu rozhodovat v březnu. Pokud projde a věc potvrdí i státy EU, budou mít hlavní města 15 měsíců na převzetí pravidel do svých vlastních zákonů.

Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se bude týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto zpětně upravené zbraně použili například teroristé při útocích v Paříži, stojí v příslušné tiskové zprávě Rady EU.

Kompromisní podoba nových pravidel pro civilní použití zakazuje krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než 20 nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu, a jde je proto snadno ukrývat.

Přísnější budou důvody k udělení výjimky, na jejímž základě mohou být vlastněny nejnebezpečnější střelné zbraně. Mezi takové důvody patří národní obrana či ochrana kritické infrastruktury.

Pokud se taková zbraň používá ke sportu, bude možné ji získat při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset například doložit, že se skutečně účastní s oficiálním střeleckým svazem pořádaných soutěží.

Pod stůl tak nakonec spadl nápad na úplný zákaz "nejnebezpečnějších poloautomatických zbraní", včetně všech z rodin AK-47 a AR-15 a zákaz soukromých sbírek útočných pušek. Komise také podle své dnešní tiskové zprávy lituje, že nebyl přijat její návrh omezit zásobníky také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů.