Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po Castrovi nebude pojmenována ulice ani památník

Fidel Carsto zachycen v rozhovoru s univerzitním studentem
Fidel Carsto zachycen v rozhovoru s univerzitním studentem
Foto: cubadebate.cu

Havana - Kubánský parlament splnil poslední vůli Fidela Castra, který zemřel 25. listopadu ve věku 90 let. Na komunistickém ostrově po něm nebude pojmenována žádná ulice ani jiné místo, nebude mít žádnou sochu ani památník.

Stojí to v zákonu, který v úterý jednomyslně schválil kubánský parlament.

Zákon také zakazuje, aby se jméno Fidela Castra používalo k obchodním a reklamním účelům.

Počítá podle kubánských médií ale s některými výjimkami, například bude možné po něm pojmenovat nějaký ústav, který by se zabýval výhradně studiem "jeho nedocenitelnou stopou v historii" Kuby.

Kubánský prezident Raúl Castro krátce před pohřbem staršího sourozence 4. prosince řekl, že jeho bratr Fidel "do posledních hodin svého života odmítal jakékoli projevy kultu osobnosti".

Témata:  Kuba Fidel Castro

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.